středa 3. října 2018

Technická dokonalost versus skromnost

Mnohé technologické novinky tvářící se snahou ušetřit energie, a to ať v zájmu přírody či uživatele, mnohde dosahují pravého opaku. To jest že nedojde k žádné reálné úspoře, ale spíše prodražení! A většímu poškození okolí!



Dvě cesty

Začal jsem trošku radikálně, vím, ale faktem je že se ekologie stala natolik módní, aby mohla sloužit jako reklama výrobkům. Ale pravda je někdy úplně jinde. Vysvětlím proč.

Všichni chceme ušetřit na energiích. Neplatit zbytečně moc, pokud nemusíme. Navíc nás zahřeje že zároveň budeme ekologičtí. A šetření jde řešit dvěma způsoby:
1) Snížit SVÉ potřeby (například menší bojler)
2) Snížit ENERGIE plnící naše potřeby (například bojler v lepší energetické třídě -  s úspornějším ohřevem)

Z pochopitelného hlediska je každému člověku bližší druhý způsob, než ten první. Ten první chce omezit nás. Ten druhý omezuje pouze užitou technologii, ale ne nás! A za to si v případě lepších technologií klidně připlatíme! Hlavně když se to vyplatí! 
Ale opravdu se to vyplatí? Protože to není vůbec jisté!


Co řídí spotřebu

Jak můžete prodělat na něčem co snižuje náklady na vaše potřeby?
Žijeme totiž ve světě, kde naše spotřeba není řízena reálnou potřebou. Zjednodušeně užíváme si ten luxus používat všeho více, než kolik skutečně potřebujeme. 

Sníme více jídla než potřebujeme reálně na pokrytí našeho výdaje. (Dokonce občas přemýšlíme jak zvýšit energetický výdej (například cvičit, běhat, ...) aby lépe odpovídal přijímané potravě. A toto cvičení ani nevytváří žádný další užitek, jen zvyšuje energetický výdej. )
Provoláme telefonem více času než který potřebujeme pro ono sdělení informace. Topíme v domech na více stupňů, než kolik by bylo potřeba pro reálné zvládnutí zimy. Ohřejeme více vody než kolik by nám stačilo pro základní skromné umytí. (Mohl bych pokračovat dál, ale věřím, že už chápete jak to myslím.)

Naše skutečné potřeby jsou ukojeny požitkářsky nestřídmě. A nebojme se slova nestřídmost, jen tím říkám že si nepotrpíme na askezi a omezování se.

Co tedy omezuje naši SPOTŘEBU, když ne reálná potřeba těla? Je to především cena. (Tudíž práce = námaha který stojí za uhrazením spotřeby.) Vnitřní zvíře kalkuluje kolik musí vydat své energie a kolik za to získá požitku. 
Spotřebu mnohdy určuje jen kolik stojí a jaký užitek z ní máme!


Levněji a tudíž více!

Pokud snížíte cenu, která nás omezuje, pak jen roztočíte kola nestřídmosti dál. Prostě si můžeme užít více a také to uděláme. Vnitřní zvíře nás k tomu vede.
A pokud je cena tak nízká, že nám připadne nedůležitá, tak to prostě přestaneme počítat úplně. Proč taky, vždyť na levné věci neprodělám. A vnitřní zvíře se v té chvíli nekontrolovatelně rozjede a užívá si to. A když nekontrolovatelně, tak samozřejmě nestřídmě. A co mělo být levnější, je najednou dražší!

Tohle platí pro mnohá zařízení, která nám mají ušetřit, že se nám nakonec naopak prodraží. Naše potřeba se nám tím zvýší, a naše spotřeba výrazně výš.

Levnější volání snadno zvedne četnost a délku volání. A když vám dají volné minuty, pak vás vedou k tomu, že to není třeba kontrolovat.
Myčka snižující práci vás povede k výrazně většímu užívání nádobí a tím k potřebě koupit jej více. Na každé napití nová sklenička. Nový hrnek. Další talíř, hrnec, ...   A  najednou neušetříte za vodu nic.
Velký dům pro jistotu vás vede k pořizování více věcí a skladování, které končí tím že nic nenajdete a není v něm vůbec hodně místa.
A rekuperace řeší problém zbytečně přehnaných domů tím, že sníží náklady a tím to v podstatě ospravedlní. Ba co více, povede k větším stavbám. Stavební průmysl se letos zbavil omezení 150m
2 aby se mohly stavět ještě větší domy. A čím větší dům, tím šetrnější má štítek, přesto že v něm protopíte více než v malém. (Po pravdě do štítku se nepočítají náklady na stavbu, ale ty jsou tak výrazné oproti topení, že zmenšit dům o deset metrů vám může ušetřit více, než o stupeň lepší zateplení!) A čím více zateplíte, a snížíte náklad na topení, tím více si vnitřní zvíře zvedne teplotní standard. Ten se zvedá neustále, tak proč ne když to bude "levné"?



Omezit vnitřní zvíře

Lidé se mne ptají, jak jsem mohl postavit tak levně? Nezvolil jsem cestu snížit náklady technologií, ale cestu skromnosti. Ta totiž funguje lépe.

Permakultura nás vede k osobnímu auditu. K hledání skromnosti! Ale pokud postavíte dům pro vnitřní rozežrané zvíře, kde se krmí a rochní, pak je velmi těžké jej uhlídat. Kontrolovat.
Já postavil dům tak, aby zvířeti nedal moc šancí. Díky tomu mám následující.

ENERGIE:
Voda: přes 95% spotřeby vody je pokryta dešťovou vodou nasbíranou ze střechy domu. Dům nemá přípojku, jediný další náklad představuje elektřina za čerpání z podzemních nádrží. Dešťová voda kryje i spotřebu rozsáhlé zahrady. A to v podmínkách, kdy místo je ve srážkovém stínu a déšť je spíše podprůměrný oproti okolí. (Střecha má cca 70m2)
Elektřina: Platím lehce přes 6.000,- za rok. A to ohřívá vodu pro dům. Máme indukční vařič, panini grill, rychlovarnou konvici a dokonce na přihřívání olejový radiátor.
Dřevo: za zimu jsem protopil 3m3 tvrdého dřeva. A to si Rusalka potrpí na teplo a 26°C není u nás žádná neobvyklost. Na stejných kamnech se i vaří. 
Dluhy: Nemám žádný dluh. Při nastěhování stál dům 360.000,- Přitom to není nějak neplnohodnotný dům. Žádná zahradní chatka či pastouška! Jeho stavební hodnota přesahuje milión. A reálná prodejní bude někde daleko za dvěma.

Ty čísla si zdánlivě protiřečí. Nízké náklady a při tom se nezdá že by to bylo nějak šetrné. Ono ale je. Šetrné to je v konceptu jak s těmito věcmi zacházím. Neumožnil jsem nekontrolované užívání, kontrola cenou tím zůstává. Podpořená navíc systémy, které pomáhají všem uživatelům udržet je v určité skromnosti.

Je to v detailech, ne v technologii. V detailech omezující vnitřní zvíře. Nemohu tu rozebírat vše, to byl byl příliš dlouhý článek. Přesněji na celou přednášku. (A také je to součástí mé přednášky )  Ale jeden příklad dám.

Vrátíme se k příkladu na začátku, k bojlerům. Máme vanu 120cm dlouhou. K dospělému se už nevejde moc vody. Ke třem dětem také ne. Bojler je malý, má jen 20litrů vody. To vám umožní napustit tu malou vanu, nebo se při sprchování umýt i s vlasy. Víc ne! Nemůžete připustit další. Nemůžete být pod sprchou půl hodiny. (Můžete, ale pod studenou). Malý bojler vás vyžene. A další vodu ohřeje do 40 minut. Tak že nikdo netrpí že jiný vyčerpal všechnu teplou vodu. Přes den bojler udržuje jen těch 20l vody, nehřeje 200 litrů. Když není používán, je mnohem úspornější. 200 litrový bojler udržuje ohřátých 200litrů i v případě kdy tam nejste, či je vaše spotřeba 20 litrů. Stále hřeje 200litrů. A především, přiznejme si, vnitřní zvíře se rádo rochní v horké vodě a 100litrů mu bude málo.
Když budu já chtít horkou lázeň, Ohřeji vodu na kamnech. A práce kterou to značí ohlídá mé vnitřní zvíře!



Závěr

Až budete přemýšlet o technologiích, v dobré víře že vám ušetří, přemýšlejte co na to vnitřní zvíře. Vaše i ostatních z rodiny. Jaký bude reálný důsledek. Protože čísla které vám dává reklama mylně předpokládají že se nic nezmění.