To hlavní o hlíně

Hliněné omítky (nesprávně jílové omítky) jsou směsí jílu, písku a organického materiálu. Do hrubých hliněných omítek se zpravidla přidává ještě vlákna, která zvýší její pevnost.
Hrubou hliněnou omítku lze většinou namíchat z místní hlíny přímo na stavbě. Hrubá hliněná omítka se aplikuje v tloušťce několika centimetrů a je možno do ni skrýt elektroinstalaci i přívod vody. Lze ji provést na každý materiál (po přípravě podkladového povrchu). Namíchání hliněné omítky z místních materiálů není snadný proces a vyžaduje zkušenost, každá hlína má jiné složení, ale odměnou je dobrý pocit při bydlení v místní hlíně. Zkušený hlínař odhadne i ekonomickou náročnost přípravy z místní hlíny, která zvláště při velkém množství kamenů může být dražší, než koupení hrubé hliněné omítky od výrobce.
Finálová (štuková) interiérová hliněná omítka má vyšší požadavky, hlavně otěruvzdornost, kterou není snadné dosáhnout. Proto se zpravidla kupuje od některého z výrobců hliněných omítek. Aplikuje se obvykle ve dvou několikamilimetrových vrstvách a je ji možno barvit přírodními i umělými pigmenty, případně zdobit velkým množstvím artových technik.


VLASTNOSTI HLINĚNÝCH OMÍTEK

Regulace vlhkosti je nejdůležitější vlastnost hliněné omítky. Žádný jiný materiál nedokáže zvýšenou vlhkost okamžitě pohltit, vázat ji a následně pozvolna navracet do okolního prostředí. V praxi to znamená že místnosti nepůsobí vysušeně a v koupelně se nemlží zrcadlo.

Difuzní odpor je u hliněných omítek nízký. Omítka je propustná vodním parám.

Rušení rádiových vln: Hliněná omítka už při síle 24cm dokáže velmi dobře rušit rádiové vlny.

Tepelná akumulace: Hliněné omítky slouží jako akumulační plocha v interiéru.

Ionizace vzduchu: Hliněné omítky ionty neprodukují, ale na rozdíl od syntetických materiálů a nátěrů je ani nevybíjí.

Neagresivní: Hliněná omítka nijak nedráždí při zpracování pokožku ani dýchací cesty.

TLOUŠŤKA OMÍTKY

Tloušťka hrubé hliněné omítky se řídí potřebami (zpevnění povrchu či stěny, skrytí instalací, ...) a požadavky, které má zastávat.

  • Pro estetiku (a ionty) stačí pár milimetrů hliněné (štukové) jemné omítky.
  • Pro vyrovnávání vlhkostního komfortu, což je nejunikátnější a nejdůležitější vlastnost hliněných omítek. (Udržují 50% vlhkost v místnosti, která je pro nás ideální. Zvláště pro malé děti, alergiky a astmatiky.) je třeba jít do centimetrů. V této tloušťce se dají už i rozbít ostré přechody světel okolo oken, které unavují zrak (vytvořit zaoblené přechody).
  • Pro akumulační schopnost (zvláště u pasivních domů) se jde do tloušťky 5cm a více. (Izolace zpomaluje průchod chladu a tepla, ale neudrží jej. Pokud topíme nárazově (vaření a krb) a v létě chladíme nárazově (nemáme klimatizaci, tak jen noc a ráno) je potřeba pro využití nárazových zdrojů je akumulovat, vyrovnat výkyvy.)



Omítka je po vyschnutí výrazně světlejší, než působí za mokra.