Dům levně 9 - Recyklace materiálů

Co takhle stavět dům z pneumatik, lahví či jiného odpadu? Nebo využít okna z jiné stavby? Náš seriál o domech levně, třeba za 100.000,-  pokračuje o důvodech, možnostech a použitelnosti recyklovaných materiálů.

Recyklovat je nejen moderní a ekologické, ale samozřejmě i rozumné. Znovu využít materiál, který by byl jinak odsouzen k vyhození na skládku, nebo spálení. Oboje totiž zatíží životní prostředí. Recyklací se tedy ušetří hned dvakrát, dotyčný předmět nemusí být znovu vyroben a zároveň nezatíží prostředí energií potřebnou pro jeho likvidaci.
(Jeden z důvodů, proč cena výrobku neodráží energii potřebnou k jeho vytvoření, je skutečnost, že do ceny se nepromítá celá energie potřebná k jeho úplné recyklaci.) Všeobecnou výhodou recyklace je získání levného (zdarma, za odvoz) materiálu. A to je důvod, proč se i náš seriál nemohl této možnosti vyhnout.

RECYKLACE ZE STAVEB

Životnost současných staveb je počítána na 500 let, ale morální životnost, doba za kterou se průměrně přestavuje je 50 let. Samozřejmě to neplatí paušálně pro všechny součástky domu. Proto můžeme říci, že nevýhodou znovupoužití může být snížená kvalita. Proto je potřeba takto získaný materiál přebírat, kontrolovat, opravit, či užít na místa, která jsou méně zátěžová. Jinou nevýhodou může být technologická či konstrukční zastaralost.
Kastlová okna a jednoduchá skla sice představují technologickou i konstrukčně zastaralou metodu, ale lze je použít jako skleněné skříňky do kuchyně, nebo zasklít verandu či jiný prostor, který se nevytápí. Doslova každý den je zničeno mnoho takových oken při rekonstrukci. Škoda že je majitelé raději levně neprodají.
Mnohý materiál nelze vybourat bez poškození, ale mnohý ano. Naši předkové i cihly vždy očistili a použili do další stavby. Znovu použitelné mohou být stará okna (když ne pro dům, tak pro verandu či zimní zahradu), vana a jiné sanitární zařízení, cihly, dřevo, železo (užitelné do betonů), střešní krytina dle stavu, kamna, světla, zásuvky, a další.
Zdroj recyklovaného materiálu lze vyhledat v inzerátech, pozeptat se na probíhající přestavbě v okolí a domluvit si vlastní "demontáž" či přebrání materiálu, ale existují i "Stavební bazary".

Využití starých oken jako kuchyňských dvířek do kuchyně s hlíny a dřeva.

RECYKLACE ODPADŮ

Je užití odpadů jako stavebního materiálu. Tohoto využívají mnohé moderní stavby a je to jistě použitelné i pro malý levný domek.
Hned z počátku je nutno si uvědomit, že recyklace není způsob odstranění materiálu z přírody, protože jednou jej bude stejně potřeba recyklovat. Ekologické hledisko zde představuje pouze energie, kterou není třeba vydat na vyrobení stavebního materiálu domu. Z určitého pohledu můžete totiž budoucí recyklaci naopak ztížit až znemožnit. Příklad: Pokud použijete skleněné lahve do betonu, pak změníte snadno recyklovatelné sklo (surovinu) na komprimát skla a betonu, který je naopak nerecyklovatelný.
Důležité je ale zvážit takový materiál z několika stran. A to především z hledisek, které na dům klademe. (Cena, nezávadnost, estetika, energetický standard, ...)

• Máme dostatečný zdroj materiálu pro celou stavbu. To může čítat mnoho tisíc kusů (například pet-lahví) a ty musíte odněkud shromáždit? Neprodraží materiál už samotné shánění?
• Je technologie potřebná pro zabudování jednoduchá a levná, nebo prodraží stavbu nad rámec možných ušetřených částek? Příklad: pneumatiky jsou zajímavým způsobem založení domu a je jich všude dost. Pneumatika se však musí nabít štěrkem tak, aby byla "nafouklá a pevná. A to není snadné. Zvláště pokud jich má být užito mnoho. Za den jich moc nenabijete, tuto práci musíte přičíst k ceně pneumatiky. To znamená, pokud je získáte "jen" levně, mohou se stát dražší než jiné způsoby založení.
• Je materiál nezávadný a nebude s z něj něco uvolňovat?  To platí zvláště, bude-li přítomen v interiéru.
• Existuje způsob jak materiál esteticky zabudovat, nebo to bude připomínat chatrč bezdomovce? Moderní, ale i alternativní architektura, nás pomalu každý den překvapuje mnohými zajímavými nápady, jak využít recyklovaný materiál jako estetických prvků.
• Nesníží jeho použití energetický standard budovy, nevytvoří tepelné mosty? (Tepelný most je místo, kde skrze izolaci prochází jiný materiál, který má nízké izolační schopnosti. Například skleněná láhev skrze slaměný balík je estetická věc, ale sklo je dobrý vodič tepla a toto okénko bude v zimě ledově chladné, bude se na něm srážet v interiéru voda a ničit omítku pod sebou. Což už estetické není!) 
• A je to skutečně ještě ekologické? Nebo bude potřeba pro zabudování taková energetická náročnost že se celá stavba prodraží? Počitejte s tím, že vaši potomci budou možná potřebovat celou stavbu odstranit. Půjde rozebrat? Nebo budou muset zaplatit více, než ušetříte teď? Dobrým příkladem je "Zeměloď", která užívá recyklovaný materiál takovým způsobem, že energie potřebná k zabudování (beton) a následné izolace představují jednu z nejméně výhodných konstrukcí. Vzniká komprimát materiálu, který je naopak mnohem hůře recyklovatelný, než samotný odpadový materiál.
• Je materiál dostatečně trvanlivý aby vydržel po celou životnost stavby? Jak se případně opraví místa, která nevydrží?

Pokud tyto otázky zodpovíte k vaší spokojenosti, není žádný důvod nevyužít recyklovaný materiál na stavbu vašeho domu.
Obvykle se využívají bez mezi-výroby či náročnější úpravy tyto materiály (Existuje zkušenost s jejich užitím ve stavbě)

• Pneumatiky (Jako základ či opěrné zdi)
• Skleněné lahve (Jako okénka)
• Plastové lahve (jiný druh okýnek)
• Alu plechovky (jako estetický prvek)
• Papír (jako izolační oddělovač)
• Ovčí surová vlna (zkušenosti s ní se rozchází)
• Železný odpad (do betonu)

Zeměloď postavená z recyklovaných materiálů.

Dům levně 8 - Omítky a příčky

Jak postavit dům levně, třeba za 100.000,- Jaké vlastnosti má omítka a které přírodní materiály je možné použít? Z čeho lze postavit levná příčka. Náš seriál pokračuje.

VNITŘNÍ OMÍTKA

Vnitřní omítky domu nejsou vystaveny extrémům počasí, proto musí splňovat z hlediska funkčnosti jen určitou pevnost a otěruvzdornost. Hlavním kritériem, a to i u levného domku, bude estetická hodnota. Protože stavíme dům nejen levný, ale i ekologický (máme požadavek zdravotní nezávadnosti) nebudu se zabývat různými lepidly a namíchanými směsmi. Nemají historii a jsou v praxi teprve zkoušeny. Výrobci je ladí a pravidelně upravují.

Přesto je tu jeden důležitý požadavek. Vnitřní omítky (hrubá a jemná dohromady), musí mít větší parobrzdnost než vnější omítky. Musí výrazněji brzdit vstup par (vody) do konstrukce, než výstup z konstrukce. Jen tak se nebude hromadit voda v konstrukci a narušovat ji.

HRUBÉ OMÍTKY
Hrubá omítka zakrývá nerovnosti a má mít odolnost proti tlaku. A protože je nejlevnějším materiálem ten, který není vyráběn a který je blízko. Na omítky je možno použít dva z přírodních materiálů

• Dřevo - pravděpodobně jej bude nutno mít v prknech, aby se dalo užít jako pokryv vnitřních stěn. Aby se dosáhla větší parobrzdnost, bude třeba užít palubek, či dvou vrstev s posunem (druhá zakrývá spáry) oproti vnější jedné vrstvě. (Dvojitá vrstva se nemusí dělat na místě, kde není požadována parobrzdnost, například stropě mezi dvěma patry.)Dřevo je možno pokrýt (pomocí rákosové rohože) hliněnou omítkou. Pokud je užito pohledově, je dřevo užito jako hrubá i jemná (štuková) omítka.
• Hlína - ta se musí užít ve výrazně větší vrstvě, než bude vnější omítka. Hlína sama neklade velký odpor parám. A tak počítejte s vrstvou minimálně 5 cm. Čímž ale dosáhnete i další dodatečné výhody. V této tloušťce bude výrazně akumulační. Bude upravovat vlhkost interiéru na člověku příjemný standard. A skryjete do omítky i elektroinstalaci, či vedení vody. Hliněná omítku lze aplikovat svépomoci, ale zjištění poměru, který máte užít, nechte někomu zkušenému. (Jde o směs jílové hlíny, písku, vláken (většinou slámy) a případně pro zlepšení kvality hnoje

Pro levný domek, dělaný víceméně svépomocí budete muset přijmout ještě jednu věc. Že bude osobitá, se stopami vaší práce, svébytná. A tím nemusí být pohledově tak dokonalá, jako od profesionála. Naučte se přijmout své dílo jako svébytné vyjádření, které je oproti dokonalosti.

Pak už je jen krok k tomu, že nemusí být absolutně rovná. Dělat rovnou omítku je pracovně složitější a její provedení delší a tím dražší.

JEMNÁ ŠTUKOVÁ 
Pro dřevo již bylo řečeno vše, tak že jen k hliněné.
Hliněný štuk pravděpodobně z místních zdrojů nevychytáte tak, aby se nesprašovala. A nikdo nechce omítku co práší. Ale protože se jedná o tenkou vrstvy v řádu milimetrů, zde se dá spolehnout na profesionální výrobce omítek a užít kvalitní dekorativní omítku. hliněné omítky se dělají v celé škále barev, dle požadavků.
Samotná aplikace, hlavně zapravení povrchu vyžaduje určitou zkušenost. Nebo alespoň někoho, kdo vám poradí, pohlídá provedení a provede složitější detaily.

VNĚJŠÍ VENKOVNÍ OMÍTKA

Venkovní omítka mimo menší parobrzdnosti má oproti vnitřní ještě jeden požadavek, musí snášet nepřízeň počasí. A toho lze dosáhnout několika způsoby. Zpravidla se dělá jako hrubá (odolná proti tlaku) a jemná štuková (odolná proti sprašování a vodě).

• Dostatečný přesah střechy (uvádí se 15° od hrany střechy k spodnímu okraji hliněné omítky. Ale na návětrné straně to může být víc)
• Omítka s velkým podílem hnoje. Jde v podstatě o první pokusy naznačující tuto cestu. Tak že je to rada opravdu pro menší domky a lidi, kteří si ji případně po čase opraví.
• Prosklená veranda (neutěsněná zimní zahrada) která z ní udělá v podstatě interiérovou.
• Vápenný nátěr na hliněnou omítku (který se musí ale pravidelně obnovovat).
• Vápenná omítka (má nízkou parobrzdnost). Vyžaduje určité zkušenosti a skládá se z hašeného vápna a písku.
• Dřevěné obložení jednoduché. (Pokud je užito palubek, musí být prostor za nimi odvětrán. Dole a nahoře otvory pro proudění vzduchu.) Výhoda je užít obložení z borovice či modřínu, které mají hodně pryskyřic a zvládají dlouhodobě nepřízeň počasí bez nátěru. Nátěr (zvláště kupovaný) může totiž omítku prodražit dodatečně v průběhu života domu. Jinak dřevo bez nátěru přirozeně zšedne, získá typicky "stříbrný" odstín.

PŘÍČKY

Vnitřní nenosné příčky. Jak je udělat levně? Nejlevnější je příčka, kterou nepostavíte. Popřemýšlejte o každé příčce, jestli je skutečně potřeba. Zda se dům neobejde bez ní. Dům totiž tvoří prostor, ne zdi. 

• Dřevěná konstrukce s izolací uvnitř. Tak se to obvykle dělá (případně ne dřevěná, ale z profilů.) A na vrh se dá OSB či sádrokarton. A tomu se chceme vyhnout. V malém domku není třeba ani příliš zvukově izolovat místnosti od sebe. Dveře to stejně pustí. Tak že když konstrukci ze dřeva, pak stačí horší dřevo ale s častějšími stojnami. mezi to udělat výplet z prutů. (Vrba, bříza, ...) A na to vše lze nanést hrubá hliněná omítka s velkým podílem vláken a finálně štuková
• Zděné. Stále lze sehnat plno cihel z bouraček velmi levně. A pokud chcete stylovější, dejte je na hliněnou maltu. (Pak ale nesmí být stavěna na "kant", ale ležet na největší ploše.)
• Dřevěná konstrukce s přírodní izolací (konopí či ovčí vlna), prkenným zákrovem (místo OSB či sádrokartonu) a na tom omítka na rákosové rohoži představuje velmi drahou variantu.

Seriál pokračuje článkem o využití recyklovaných materiálů.

Renta vyplácená všem

V dnešním zamyšlení vám zprostředkuji zkráceně jeden velmi zajímavý dokument o tom, jak posunout současný (a již kontraproduktivní) model společnosti o další krůček dál. V originále má tento dokument 99 minut, a je příliš rozsáhlý a vědecký, aby jej většin lidí shlédla. Proto vám jeho myšlenku zpřístupňuji v této zkrácené podobě.  

Je a bude nedostatek práce pro všechny

Snaha lidí v posledním století bylo zbavit se těžké práce a nechat ji strojům. Většina činností se racionalizovala. Jeden zemědělec před 100 lety uživil 3 lidi, dnes 120. Práci přebrali stroje. Už ji nemusí (ani nemohou) dělat lidé. A vše se stále racionalizuje. Ale je tu problém. Když je výdělek vázán na práci, pak padá stále více lidí do sociálního systému. Už teď pobírá plat za práci jen 4 lidé z deseti. Ostatní pobírají tzv. transferové příjmy. Zajistit dostatek míst, znamená neustálý hospodářský růst. A to nelze. A navíc, ani to nezajišťuje, že se počet pracovních míst zvedne.
A je tu problém i spravedlivého přerozdělení. Současné zemědělství uživí 12 miliard lidí. Na světě je 6,6 miliard lidí. V důsledku hladu zemře každou hodinu 1000 lidí. Dítě které dnes zemře hlady je zavražděné! Modernizace nezvýšila možnosti nás všech. Naopak, naakumulovaný zisk imploduje do zběsilého systému.
Jak z toho ven?

Co by jste dělali, mít pravidelnou rentu?

Dnes mají pracovní místa mnozí ti, kdo pracovat nechtějí. A bez práce je mnoho těch, kteří pracovat chtějí. Renta vyplácená všem a bez podmínek, by vám dala možnost říci a dělat co chcete. Každý člověk dělá něco pro ostatní. Jen to někdy není oceněno. A naopak, bývá zaplaceno jako práce to, co ostatním nepomáhá, či dokonce vadí. (Například v rámci vytvoření prcovních míst neustále narůstající úřednický aparát a jeho požadavky.) Když by každý dostal pravidelnou rentu, co by jste pak dělali? Pravděpodobně by zmizela práce, která nemá skutečný smysl. Také by jste neměli výmluvu, proč jste nedělali to, co vás naplňuje.
Dát lidem rentu, neznamená, že by všichni přestali pracovat. Ač si právě to myslí 80% obyvatel. (Dle sociálního průzkumu uvádí 60% že by chtěla pracovat dál kde je, 30% by pracoval na necelý úvazek či jinde, a jen 10% by cestovalo či by se vidělo.)

Renta - "základní příjem" zajišťující dostatečné prostředky pro důstojný život - dávaná bez podmínek státem úplně všem, jako sociální základ, by změnila mnohé:

• působí proti eskalaci napětí (snižuje nespokojenost střední vrstvy)
• vytváří svobodnější společnost (lze se pustit do něčeho nového)
• větší rovnoprávnost (jak mezi lidi, tak v rodině)
• větší prostor pro představy, jakou práci a jak chci vykonávat
• podporuje rodinu, která je tímto systémem lehce zvýhodněná
• zvyšuje tvorbu bezplatných (nezaplatitelných) hodnot (sociální, kultura, zdravotnictví, duchovní hodnoty, vzdělávání, svobodný výzkum, ...)
• zvyšuje hospodářskou dynamiku i tvorbu hodnot měřitelných penězi
• přestala by být potlačována individualita člověka

Jedna daň

Základem myšlenky je skutečnost, že by se tímto nezvýšil plat. Jen by jeho určitou část (sociální standard) tvořila částka dávaná státem. Všem a bez podmínek. Polepšily by si tak trochu pouze rodiny, a nízko příjmové skupiny.
Ale kde by stát vzal peníze? Samozřejmě že z daní! Ale ta by se měla také inovovat, a to do jediné daně, přehledné, kontrolovatelné. A tou je daň z přidané hodnoty. To je daň, která je zaplacena zákazníkem a napsána na pokladním lístku. (Cena každého produktu totiž vždy obsahuje všechny předchozí daně pracovníků, sociální odvody, silniční, a pod. Jen ji tam nevidíme.) V tomto modelu by se shrnula pouze do této poslední částky. Samozřejmě by pak byla vyšší. Nezabrání to daňovým podvodům, ale usnadní to jejich odhalení.

Zdanění práce (přijmu) má několikerý problém. Třeba v tom, že stroje, které nahrazují lidi, daň z příjmu neplatí. Stroje vlastně pracují načerno. Zatímco pokud je daň až na konci, je práce stroje a člověka zdaněna stejně. Stroje zastanou nejen práci, ale i placení daní. Celkové příjmy z daní by vzrostly. Výhodou daně ze spotřeby je to, že se spotřebovává stále. 

Daň z příjmu působí jako hospodářská brzda, zpomalovač. Spotřební daň pracovní proces rozvíjí. Jediné, co tato daň nemá, je sociální rozměr. Bohatí zaplatí stejně jako chudí.
A kde je pak nezdanitelné minimum? Tím by byl "základní příjem", ona renta od státu. Lze ji chápat jako částku, osvobozující základní potřeby od daní. Nepodmíněné vyplácení této renty všem je pak plně logické. 

Závěr

Dnes už nejde o to, aby systém, který tu teď máme,  fungoval i nadále. Protože nemůže! Musíme vytvořit zřetelné alternativy. A toto je velmi dobrá myšlenka alternativního uspořádání. I když nejde o nic nového a revolučního.

Člověk není placen za jeho výkon, ale platbou mu umožňujeme přispívat společnosti. Práce, kterou vykonává, je vždy nezaplatitelná. Příjem ji umožňuje vykonávat. 

Grundeinkommen - Ein Kulturimpuls
Německo, 2008, 99 min
 německé znění s českými titulky

Celý dokument (video i přepis textů) rozebírající a vysvětlující tuto problematiku podrobně naleznete zde. Nepovažuji jej za nějak výrazně pokrokový a sám znám modely, které jsou mnohem duchovnější a pokrokovější. Ale na jejich zavedení v globálním měřítku je příliš brzo. Zatímco tento model je dobrým krokem kupředu i řešením mnoha problémů a neudržitelných principů.

Dům levně 7 - Pracovní síla

Dům levně? Třeba i za 100.000? Kdo vám takový dům postaví? A koho je vůbec dobré si na stavbu pozvat? Náš seriál pokračuje a tentokrát se budeme bavit o pracovní síle a řemesle.

Dům je velké dílo, i když je skromný. Dům je zkouška. Je spojením organizačních schopností, trpělivosti, pokory, přizpůsobivosti, schopnosti učit se, manuální zručnosti a fyzické vytrvalosti. Je to běh na dlouhou trať. Žádný sprint, ale CESTA. Cesta, která může hodně naučit, hodně dát. Cesta, která vás může hodně naučit. Posunout.
Na druhou stranu, je to jen jedna z mnoha zkoušek. Nic nového. Nic, co by nešlo zvládnout. Vždy

V počátku příprav je stavba ovládaná spíše ženskou energií. Je o inspiraci, okouzlení, nápadech a myšlenkách. Vzniká z ničeho, jako chaotický shluk nápadů.
Pak přejde pod mužskou energii, kdy dostane logiku, řád a nosnou konstrukci.
I samotná stavba je pod vládou mužské energie. Stavba zkouší mužskou sílu a organizační schopnost. To jsou věci, které mnohé ženy mohou ničit. Jsou příliš logické.

Koho dům, toho práce

Stavba domu je zkušenost a zkouška. Její projití je výrazný posun v životě. Ne nadarmo naši předkové označovali "postavit dům" jako jeden z úkolů v životě muže. Z této zkušenosti se můžete vyplatit. Ale ztrácíte hned třikrát - zkušenost, peníze a svůj dům.
Dům je živý organismus. Zvláště, když je postaven z přírodních materiálů, nasává energie a myšlenky, se kterými je stavěn. Pokud si jen pronajímáte pracovní sílu, je dělán pro peníze. A myšlenka, která je do něj ukládána, je neosobní práce pro někoho jiného, pronajímání se!

Dům by měl být stavěn především s přáteli a rodinou. Lidmi, kterým důvěřujete, se kterými sdílíte společné naladění, myšlenky. Se kterými se dovedete těšit a pobavit. Nezvěte si na stavbu domu lidi, kteří vám nesednou, pokud se nechystáte je pochopit, smířit se s nimi, začlenit vývoj vztahu skrze proces stavby.

Dům má být stavěn především s láskou.  S úctou k člověku a jeho dílu.

Workshop

Jeden ze způsobů, který se občas užívá pro získání levné pracovní síly při zajímavé stavbě, je Workshop. Dobrovolníci, co si zaplatí sami svůj pobyt a učí se pod vedením lektora (kterého zaplatili dobrovolníci) stavět. Před lety byl ráj workshopů a dalo se tak postavit ledacos. Ale má to i své problémy.

• Zorganizovat dobrý Workshop, dobře jej z propagovat, a zajistit vše potřebné, je obrovský kus především organizační práce, která vám zabere čas i energii. Tak že zadarmo to není.
• Zlaté časy jsou pryč, dnes si dobrovolníci vybírají kam pojedou. Může se stát, že přes veškerou práci tomu věnovanou, nikoho nezískáte. A musíte mít velký kus štěstí a talentu, aby jste získaly desítku lidí.
• Dobrovolníci se jdou učit a bavit, ne vám primárně stavět dům. Vkládají do procesu tvorby radost, ale i určitou lenost a nezájem o výsledek. Což není úplně dobré. Smysl workshopu není v díle, ale ve zkušenosti kterou získají. Váš dům je v tom až druhořadý.
• Kdo platí je pán = zákazník. Jen těžko přehodíte naučené vzorce. Pokud platí dělník, určuje si co chce. Pokud platíte alespoň malou částku vy, je to impulz plnit vaše přání.
• Mé zkušenosti s Workshopy jsou tristní. Živelná stavba, těžká kontrola práce (je příliš velký poměr dělajících na lektora, aby se to dalo uhlídat), nezkušenost dobrovolníků (u některých až nešikovnost), celková nesoustředěnost na práci jako spíše zábavu. Výsledkem bylo dle mých zkušeností to, že se po víkendovém Workshopu muselo vše co se postavilo zbourat, protože se na tom nedalo pokračovat. A bourání, byla placená práce navíc.

Odborník

Některé činnosti na domu ale vyžadují určitou znalost a zkušenost. Zkušený odborník svede pracovat nejen rychleji, ale především s menší chybovostí (neexistuje člověk co nedělá chyby). Svede také případné chyby dříve odhalit, ví jak je opravit a tím snížit tyto dodatečné náklady. Není třeba se každé řemeslo učit. A pak, museli by jste nejdříve postavit alespoň deset jiných domů, aby jste své teoretické znalosti svedli opravdu uplatnit v praxi. A i tak je každý dům originál, svébytná osobnost, bez patřičné praxe by jste mohli zůstat bezradní.
Tak že, potřebujete i někoho na odborné práce. Dle čeho je vybírat?

1. PŘÍTEL - UČITEL - Ať už máte mezi přáteli patřičného odborníka, či si tohoto "učitele" budete teprve hledat, je tato možnost na prvním místě. Dává nejvíce vám i domu. Tato varianta ale očekává, že se do činnosti zapojíte, poznáte ji. Navíc, takových učitelů - řemeslníků je zatím málo. 
2. MÍSTNÍ ŘEMESLNÍK - Zvláště pokud se stěhujete na vesnici, využívejte místní řemeslníky. Má to hned několik výhod. Reference na něj získáte snadno v místní hospodě. Seznámíte se s někým místním, případně se od řemeslníka i dozvíte ledacos z místních drbů. A pak, i v budoucnu můžete potřebovat řemeslníka. A řemeslník si pamatuje, kdo mu nabídl práci, a kdo byl tak nóbl, že si vzal někoho přespolního. Další výhodou je tzv.  "místní multiplikátor". Když kolují peníze v místní komunitě, pak se jejich účinek násobí a obohacuje celou místní komunitu.
3. DOPORUČENÝ ŘEMESLNÍK - Pokud nenaleznete ani vhodného místního řemeslníka, který by byl schopen zakázku udělat. (Nebo není schopen udělat určité části, které musíte poptávat jinde.) Pak dejte na doporučení příbuzných a známých, přátel. Poptejte se. Nejste první, kdo potřebuje řemeslníka a určitě získáte několik doporučení. Než jej bude kontaktovat, podívejte se na jeho stránky, i z nich můžete získat nějakou představu. (Co se týká informací, design je většinou prací někoho jiného.) Výhodou řemeslníků je že jsou na své práci závislý a jejich dílo je spojováno s jejich jménem. Snaží se obhájit svou pověst a nemají vysokou režii.
4. STAVEBNÍ FIRMA - Dostáváme se k nejméně osobní možnosti, stavební firmě. Z hlediska malých a nízko nákladových staveb, není tato možnost moc pravděpodobná. Malý domek nebude pro ně zajímavou zakázkou. A náklady na stavební firmu nebudou patřit k nejnižším. (Na druhou stranu znám stavební firmy, které zprostředkovávají provizi za stavební materiál zákazníkovi a tak se náklady takové firmy mohou stát skutečně nezvykle nižší. Ale to je fakt svatá výjimka. Znám mnohem více takových, které svou organizací a postupy svou práci prodražují až do absurdní výše. A to je bohužel obvyklé.) 

Komu slouží zákony?

Tak nějak předpokládáme, že zákony tu jsou proto, aby chránili ty "dobré" před těmi "zlými." Alespoň to má být jejich smysl. Pravda je však opačná. Ti co zákon nedodržují, těm nepřekáží. Mají jiné cesty a způsoby jak prosadit svou. Zákony omezují jen nás, co je chceme dodržovat.

Jak je možné, že zákony postihují hodné a napomáhají zlým?

Nesouhlasíte s tím? Tak například je zákon o exekuci je v myšlence dobrý. Měl zabránit tunelování a velkým zvířatům si ulejt majetek. Kolik velkých zvířat postihla exekuce? Neznám jediný příklad. Ale znám mnoho příkladů, kdy byl ten samý zákon využit k rozkradení majetku poctivých lidí pro banální mladickou "klukovinu" před lety. A že takové udělal každý z nás. To je mládí. Chrání zákon o exekuci poctivé občany před nepoctivými? Ne! Pomáhá nepoctivým legálně okrádat poctivé!

Stavební řízení má zajistit že stavba bude v souladu se sousedy a územním plánem. Proč ale vznikají stavby na zeleném poli i přes protest místních občanů? Opět jsme u stejného. Velké firmy se tímto neřídí, mají jiný (a plně funkční) postup "Stavět a až pak vyřizovat!" Koho zákon chrání? A komu dělá problémy? Nebo snad považujete vyřízená stavby na svém pozemku za snadné?

Další problém zákonů je v tom, že podléhá lobby. A rozumné zdůvodnění se vždy najde, proč je dobré určitou povinnost užívat určitých služeb. Ale je rozdíl mezi "být dobré udělat" a "muset udělat". Protože to nemusí být vždy dobré. Nejsou jednoduché pravdy. Při stavbě domu jich je již tolik, že prodražení není zrovna malé. A další prodražování staveb dalšími odborníky se rozjíždí (Energetický štítek domu).

Když nemůže volit rozum, ale jakési nařízení, může se dobré snadno obrátit v poškozující. Každá nutně užitá  práce je započtena do ceny domu. A takových přívažků je už i tak dost. (Jak naivní je pak prohlášení politiků, že stavební trh selhal, když nesvede udělat stavby pro sociálně slabší. Vždyť snahy zákonodárců vede k prodražování staveb a ne k vytvoření prostoru i pro sociální stavby.)

Částečně jde o umělé vytváření pracovních míst, bohužel výsledek může být i opačný, zmenšení počtu staveb a tím více nezaměstnaných ze stavebnictví. Práce je totiž vždy dost. Všechna práce nebude dokončena ani za sto let. Vezme-si pro příklad, že děláte nějaké tvůrčí povolání. Takové, které tvoří hodnoty, skutečně existující a pro lidi potřebnou věc (potravinu, stavbu, užitný předmět). Protože daň tvoří padesát procent, musíte vydělat 2x více než potřebujete k životu. Ale pak tu jsou ještě "tato" užitečná povolání daná zákonem, jejichž službu musíte využít. Ty musíte zaplatit. A často lépe než sebe. A pak jsme třeba na pěti násobku potřebného výdělku k přežití. A když nesvedete vydělat pětinásobek, pak narazíte na zákon.

Porušovat jej a vydělat na sebe, či přestat dělat a být živen státem? Rozdíl mezi dostávat a vydělat 5x potřebné je propastný.

Před průmyslovou revolucí byla v zemědělství a řemesle zaměstnáno k 90% lidí. Drtivá většina tvořila hodnoty. Zbytek byl služby. Dneska je méně než 20% lidí v zemědělství a řemesle (skutečně vytvářející hodnotu) a 80% služby. Přitom těch dvacet procent tvoří spíše dolní příjmovou skupinu. Dobře, není potřeba tolik tvořících lidí k uživení. Jenže, skutečnou reálnou hodnotu tvoří jen oni. A když se vytváří další virtuální práce pro zaměstnanost, na jejich úkor, je někde hranice, kdy už to neunesou. Kdy to přesáhne jejich reálně možný výsledek. Kdy začnou po právu přemýšlet, že dostanete více od státu jako nezaměstnaní. Že se rději povezou, než aby dál tu káru plnou lidí táhly.

Zákony už nestojí na naší straně. Naopak, chrání ty zlé. Je to džungle, ve které větší zvíře vítězí a vyhlédnutá oběť je sežrána. (Když okrádáte lidi, není problém zaplatit právníka, aby vám vyhledal jak to udělat dle zákona. A vyhlédnutá oběť, slabé kusy džungle, staří, nemocní, či lidé s nižší gramotností, nemají šanci.)

A vracím se k dilematu. Dodržovat zákon, či jej obejít s vědomím, že je špatný? Ve stavebnictví je mnoho špatných zákonů a nařízení. A stále vznikají nové. A nejen ve stavebnictví. A když chcete dělat věci s rozumem, pochopením a srdcem, pak na ně narazíte. Rozum umí přizpůsobit řešení momentální situaci. Zákon se nikdy nepřizpůsobí momentální situaci. Jeho pohled je paušalizující. A tím často nerozumný až nesmyslný. Snaha zákona ochránit vede k poškození chráněného (zákazníka). A stavebník si musí vybrat, chránit sebe (s tím že se mi dostane za to i lepší finanční odměny), či se přizpůsobit zákazníkovi.

Zákon má být jednoduchý a jednoznačný. Neměl by vodit lidi za ručičku a říkat co je dobré a co špatné. Protože není černobílý svět. Neexistuje jedna pravda a jedna lež. Jsou jen pravdy z různých úhlů pohledu. A žádná není lepší než ta jiná. Právě v tom jsou zákony duchovně zastaralé. Hledají viníka, ale ten nemusí být. Hledají pravdu, a těch může být více. Berou lidem zodpovědnost za svůj život určováním co a jak se má dělat, což ale vůbec nemusí být vždy správný postup. A když slouží "legálnímu zločinu", pak je zhýralost dokonána..

Můj problém je asi v tom, že jsem se stavět neučil na škole. Neučil jsem se nepřemýšlet a jen užívat naučené postupy. Nezajímal jsem se jak se co dělá, ale proč se to tak dělá. Jsem zvyklý hledat ve věcech smysl, možnosti a různorodost. Dělat věci srdcem a rozumem. Hledat nová řešení, pokud nejsou stará dobrá. Ale to může tak snadno jít proti zákonům a nařízením.

Možná je čas vrátit i zákonům zdravý rozum, lásku k tvoření a srdce. Postavit se těm současným a strhnout jejich nepružný paušalizující pohled na člověka, jako potenciálního zločince. Tu zneužitelnou (a zneužívanou) změť nařízení stojící mimo rozum, postavit i mimo zákon. A stejně tak naložme s těmi, co se postavili zdravému rozumu. Co nejednají s láskou a srdcem. Neb jen ti jediní jsou skutečně mimo zákon. Mimo zákon srdce!

Dům levně 6 - Energie levně 2

Jak postavit dům levně? Třeba i za 100.000kč? Jaké energie prochází pozemkem a jak jich využít? Které další energie si do domu zavést? A bez čeho by jste se mohli obejít? A co určitě nedělat? Seriál pokračuje otázkami okolo energií.

V pokračování článku o energiích se budeme dnes věnovat energiím, které si můžeme na pozemek nechat zavést. Nejdříve ale zopakuji Permakulturní zásady nakládání s energiemi.

• Energii můžete měnit (může dělat nějakou práci), ale ne trvale zastavit. Nechte energie plynout.
• Energie která odchází z pozemku by měla být stejně čistá a kvalitní (nebo lepší) než ta, která k vám přišla.
• Každý zdroj, na kterém je kterýkoliv druh závislý (i člověk), má být zajištěn minimálně ze dvou zdrojů. Závislost na jediném zdroji je existenčně nebezpečná.

Jistě tušíte, kde leží  problém. Ve třetím bodě. Pokud vám cokoliv zajišťuje někdo jiný, jste na něm závislý. A závislost na jednom zdroji je z hlediska existence nestabilní. Na všechny tyto energie proto pohlížejte jako na určitý luxus, na kterém nebuďte závislí. Který vám zpříjemňuje a usnadňuje bydlení, ale nezajišťuje nic životně důležitého. Bez těchto energií se musí váš dům obejít a přitom zůstat funkční. Obyvatelný. Nic víc, ale ani méně.

Ještě něco mají následující energie společného, ač si to neuvědomujeme, jsou koncentrované. (Stejně jako benzín či nafta.) Příroda se snaží koncentrovaným energiím vyhýbat, protože představují nejen velkou potenciální sílu, ale i hrozbu. Když se vymaní z kontroly, jsou destruktivní. To každý z nás ví. Ale co si neuvědomujeme, že zacházet s koncentrovanou energií se musí každý jedinec učit. A mnozí z nás to stále neumí. Buďto ji nesmyslně zneužíváme, nebo se dostáváme do závislosti na ní. Stává se pro nás duchovní "drogou". Požitkem, které podřizují svůj život. A často obětováváme čas s rodinou, své koníčky, sny, či přímo svůj život. A to jen, abychom jí získali co nejvíc. (Čím více si ji můžeme dovolit, tím více jí spotřebujeme. Bez kontroly. Kdo z vás ví, kolik elektřiny spotřeboval za první tři měsíce???)   

ELEKTŘINA

Můj zájem o hermetiku a léčitelství mne naučil, že lidé jsou vlastně citlivými elektromagnety. V našem těle probíhá neustále velké množství elektrických impulsů. Celé tělo, ale i jednotlivé orgány, mají své magnetické pole. Citlivost těchto energií jde až tak daleko, že se tažní ptáci orientují dle magnetické síly země.
Vždy se zděsím, když vidím jak se každým domem tahají stovky metrů drátů, které obtáčí každou místnost. Každý ten drát vrhá vlastní elektromagnetický smog, kterým se obklopíme ze všech stran. Tento problém začíná být známý a objevují se první řešení. Jak jinak technická, neomezující.
Nejsem odpůrcem elektřiny, ale zastáncem co nejkratších rozvodů. (Což je i levnější) Místa kde bude třeba užívat energii soustřeďte k sobě. (A to je hlavně opět koupelna a kuchyň.) Není špatnou myšlenkou mít možnost málo užívané okruhy úplně vypnout.

Pokud jde o to, jak instalovat elektřinu na hořlavé slaměné balíky, nejlevnější způsob je takovýto. Natáhnete do 1 cm hrubé hliněné omítky. Na ni se provede zasíťování (fixuje se hliněnou omítkou) a následně to celé zamáznete další hrubou omítkou do výšky krabiček. Tím máte vedení v nehořlavém nevodivém prostředí a silnou vrstvu omítky (5cm) zvyšující tepelnou kapacitu místnosti - akumulační plochu.

Osvětlení lze dnes velmi dobře vybudovat na principu led-žárovek. A těm postačí většinou 12V. Nejsem elektrikář, ale nebylo by lepší vést vedení osvětlení ve 12 voltech. Led osvětlení má nízkou spotřebu a dlouhou životnost. Neudělá vám z noci den, ale už ta snaha je podivná. Na čtení vám stačí několik dobrých lampiček, nemusí být rozzářena celá místnost. Po pravdě, tlumené přiměřené světlo namáhá zrak méně, než přechody z úplné tmy do jasně rozzářených místností.
Zajímavý je také fakt, že většina spotřebičů si mění střídavých 220 na stejnosměrných 12V. Každý z těchto spotřebičů má trafo, které spotřebovává energii, zahřívá se a to často i ve vypnutém stavu. Proč se nevyrábí spotřebiče pro stejnosměrný proud a nedělá v domě samostatný bezpečný okruh?
Za uvažování to stojí především, pokud chcete využívat slunečných kolektorů na výrobu elektřiny. Energie se tam totiž ukládá do 12V baterií. A není zrovna výhodné měnit tuto energii na 220 jen proto, aby si ji cílový spotřebič opět vracel zpět.

Pokud chcete ušetřit za elektřinu, pak se zbavte největších žroutů. Odstraňte spotřebiče které užívají elektřinu k ohřevu. Místo nich použijte jiný zdroj energie. Vaření a vytápění vám zajistí dobrá kamna. Teplou vodu vám může zajistit ohřívací vložka v kamnech, nebo lázeňská kamna. Lázeňská kamna mají výhodu, že můžete ohřát vodu až bezprostředně před vlastní potřebou, což snižuje ztráty z udržování či nevyužití.
O něco složitější je to z pračkou, která si také vodu ohřívá. Buďto ji nastavíte na nulu, nebo v ní odpojíte termostat. Tak ji zabráníte ohřívat. (Existují i pračky které se napojují na teplou i studenou vodu) Teplou vodu můžete dodat pračce z lázeňských kamen patřičně ohřátou. Případně využijte směsový termokohout.

Lázeňská kamna

PLYN

Je další energií, na které musí být váš dům nezávislý. Pokud ji chcete využívat k topení, mějte i jiný zdroj tepla (kamna). Pokud ji využíváte na vaření, zde není zástupnost tak nutná, ale vhodná. Nejméně krizově se projeví absence plynu v ohřevu vody. Jistě, mýt se ve studené není pro každého příjemné, ale když přijde nouze, zvládne to každý.

PENÍZE

Ano, i peníze jsou energií. A jednou z nejvíce koncentrovaných. Ač nejsou fyzicky reálné, jsou založeny čistě na naší víře (důvěře), splňují všechny podmínky pro energie. Díky jejich nefyzické existenci jde o jednu z nejvíce koncentrovaných energií. A pro jejich "duchovní" existenci, jsou schopny působit na naši mysl o to silněji. Pamatujte si, že peníze jsou silně návykové. Jen pro zajímavost, většina výherců velké částky to nezvládne, a peníze je zničí. Přitom majetek je jen jejich jiná forma.
Nechci vám moralizovat o penězích a tvrdit, jak jsou špatné. To by bylo nepochopení. Je to stejné jako léčiva, cukr, drogy, tučné, ... a stovky dalších věcí, které mnozí z nás užívají bez kontroly. Protože špatné je propadnout závislosti na nich, nezřízené touze, podřídit jejich získání svůj život.
Proč o tom píšu, když se to netýká domu? Ale týká! Spojovací slovo je Hypotéka. A to hned v několika formách.

• Na začátku získáte velkou částku, kterou ne každý uhlídá. To znamená, že proinvestujete příliš z počátku stavby a v jejím závěru se vám peněz nedostává. Většina investicí totiž přijde v závěru a je tedy lepší se z počátku uhlídat a mírnit. Jinak stavba přeroste prvotní odhad.
• Záporná částka je pořád koncentrovaná částka, která působí silně na vaši psychiku. Mít dluh přes milión není pro každého. Většina to psychicky neustojí, a podřídí této skutečnosti celý svůj život a svou činnost. V podstatě jde o jeden z nástrojů politiky, jak zkrotit člověka a donutit jej, by se z plných sil zapojil do systému. Když mýte hypotéku, jen málokdo z nás je schopen odmítnout práci, která je pod jeho úroveň či proti jeho zásadám. Vždyť musí platit splátky. Přemýšlejte o tom, než půjdete do hypotéky. A přemýšlejte o tom, až budete přemýšlet o velikosti svého domu. Možná je lepší postavit levně a skromně. Možná je lepší žít svobodný hrdý život, než se pokořit za "žvanec."