VNITŘNÍ OMÍTKA
Vnitřní omítky domu nejsou vystaveny extrémům počasí, proto musí splňovat z hlediska funkčnosti jen určitou pevnost a otěruvzdornost. Hlavním kritériem, a to i u levného domku, bude estetická hodnota. Protože stavíme dům nejen levný, ale i ekologický (máme požadavek zdravotní nezávadnosti) nebudu se zabývat různými lepidly a namíchanými směsmi. Nemají historii a jsou v praxi teprve zkoušeny. Výrobci je ladí a pravidelně upravují.Přesto je tu jeden důležitý požadavek. Vnitřní omítky (hrubá a jemná dohromady), musí mít větší parobrzdnost než vnější omítky. Musí výrazněji brzdit vstup par (vody) do konstrukce, než výstup z konstrukce. Jen tak se nebude hromadit voda v konstrukci a narušovat ji.
HRUBÉ OMÍTKY
Hrubá omítka zakrývá nerovnosti a má mít odolnost proti tlaku. A protože je nejlevnějším materiálem ten, který není vyráběn a který je blízko. Na omítky je možno použít dva z přírodních materiálů
- Dřevo - pravděpodobně jej bude nutno mít v prknech, aby se dalo užít jako pokryv vnitřních stěn. Aby se dosáhla větší parobrzdnost, bude třeba užít palubek, či dvou vrstev s posunem (druhá zakrývá spáry) oproti vnější jedné vrstvě. (Dvojitá vrstva se nemusí dělat na místě, kde není požadována parobrzdnost, například stropě mezi dvěma patry.)Dřevo je možno pokrýt (pomocí rákosové rohože) hliněnou omítkou. Pokud je užito pohledově, je dřevo užito jako hrubá i jemná (štuková) omítka.
- Hlína - ta se musí užít ve výrazně větší vrstvě, než bude vnější omítka. Hlína sama neklade velký odpor parám. A tak počítejte s vrstvou minimálně 5 cm. Čímž ale dosáhnete i další dodatečné výhody. V této tloušťce bude výrazně akumulační. Bude upravovat vlhkost interiéru na člověku příjemný standard. A skryjete do omítky i elektroinstalaci, či vedení vody. Hliněná omítku lze aplikovat svépomoci, ale zjištění poměru, který máte užít, nechte někomu zkušenému. (Jde o směs jílové hlíny, písku, vláken (většinou slámy) a případně pro zlepšení kvality hnoje
Pro levný domek, dělaný víceméně svépomocí budete muset přijmout ještě jednu věc. Že bude osobitá, se stopami vaší práce, svébytná. A tím nemusí být pohledově tak dokonalá, jako od profesionála. Naučte se přijmout své dílo jako svébytné vyjádření, které je oproti dokonalosti.
Pak už je jen krok k tomu, že nemusí být absolutně rovná. Dělat rovnou omítku je pracovně složitější a její provedení delší a tím dražší.
Pro dřevo již bylo řečeno vše, tak že jen k hliněné.
Hliněný štuk pravděpodobně z místních zdrojů nevychytáte tak, aby se nesprašovala. A nikdo nechce omítku co práší. Ale protože se jedná o tenkou vrstvy v řádu milimetrů, zde se dá spolehnout na profesionální výrobce omítek a užít kvalitní dekorativní omítku. hliněné omítky se dělají v celé škále barev, dle požadavků.
Samotná aplikace, hlavně zapravení povrchu vyžaduje určitou zkušenost. Nebo alespoň někoho, kdo vám poradí, pohlídá provedení a provede složitější detaily.
VNĚJŠÍ VENKOVNÍ OMÍTKA
Venkovní omítka mimo menší parobrzdnosti má oproti vnitřní ještě jeden požadavek, musí snášet nepřízeň počasí. A toho lze dosáhnout několika způsoby. Zpravidla se dělá jako hrubá (odolná proti tlaku) a jemná štuková (odolná proti sprašování a vodě).- Dostatečný přesah střechy (uvádí se 15° od hrany střechy k spodnímu okraji hliněné omítky. Ale na návětrné straně to může být víc)
- Omítka s velkým podílem hnoje. Jde v podstatě o první pokusy naznačující tuto cestu. Tak že je to rada opravdu pro menší domky a lidi, kteří si ji případně po čase opraví.
- Prosklená veranda (neutěsněná zimní zahrada) která z ní udělá v podstatě interiérovou.
- Vápenný nátěr na hliněnou omítku (který se musí ale pravidelně obnovovat).
- Vápenná omítka (má nízkou parobrzdnost). Vyžaduje určité zkušenosti a skládá se z hašeného vápna a písku.
- Dřevěné obložení jednoduché. (Pokud je užito palubek, musí být prostor za nimi odvětrán. Dole a nahoře otvory pro proudění vzduchu.) Výhoda je užít obložení z borovice či modřínu, které mají hodně pryskyřic a zvládají dlouhodobě nepřízeň počasí bez nátěru. Nátěr (zvláště kupovaný) může totiž omítku prodražit dodatečně v průběhu života domu. Jinak dřevo bez nátěru přirozeně zšedne, získá typicky "stříbrný" odstín.
PŘÍČKY
Vnitřní nenosné příčky. Jak je udělat levně? Nejlevnější je příčka, kterou nepostavíte. Popřemýšlejte o každé příčce, jestli je skutečně potřeba. Zda se dům neobejde bez ní. Dům totiž tvoří prostor, ne zdi.
- Dřevěná konstrukce s izolací uvnitř. Tak se to obvykle dělá (případně ne dřevěná, ale z profilů.) A na vrh se dá OSB či sádrokarton. A tomu se chceme vyhnout. V malém domku není třeba ani příliš zvukově izolovat místnosti od sebe. Dveře to stejně pustí. Tak že když konstrukci ze dřeva, pak stačí horší dřevo ale s častějšími stojnami. mezi to udělat výplet z prutů. (Vrba, bříza, ...) A na to vše lze nanést hrubá hliněná omítka s velkým podílem vláken a finálně štuková
- Zděné. Stále lze sehnat plno cihel z bouraček velmi levně. A pokud chcete stylovější, dejte je na hliněnou maltu. (Pak ale nesmí být stavěna na "kant", ale ležet na největší ploše.)
- Dřevěná konstrukce s přírodní izolací (konopí či ovčí vlna), prkenným zákrovem (místo OSB či sádrokartonu) a na tom omítka na rákosové rohoži představuje velmi drahou variantu.
Seriál pokračuje článkem o využití recyklovaných materiálů.
