Je a bude nedostatek práce pro všechny
Snaha lidí v posledním století bylo zbavit se těžké práce a nechat ji strojům. Většina činností se racionalizovala. Jeden zemědělec před 100 lety uživil 3 lidi, dnes 120. Práci přebrali stroje. Už ji nemusí (ani nemohou) dělat lidé. A vše se stále racionalizuje. Ale je tu problém. Když je výdělek vázán na práci, pak padá stále více lidí do sociálního systému. Už teď pobírá plat za práci jen 4 lidé z deseti. Ostatní pobírají tzv. transferové příjmy. Zajistit dostatek míst, znamená neustálý hospodářský růst. A to nelze. A navíc, ani to nezajišťuje, že se počet pracovních míst zvedne.A je tu problém i spravedlivého přerozdělení. Současné zemědělství uživí 12 miliard lidí. Na světě je 6,6 miliard lidí. V důsledku hladu zemře každou hodinu 1000 lidí. Dítě které dnes zemře hlady je zavražděné! Modernizace nezvýšila možnosti nás všech. Naopak, naakumulovaný zisk imploduje do zběsilého systému.
Jak z toho ven?
Co by jste dělali, mít pravidelnou rentu?
Dnes mají pracovní místa mnozí ti, kdo pracovat nechtějí. A bez práce je mnoho těch, kteří pracovat chtějí. Renta vyplácená všem a bez podmínek, by vám dala možnost říci a dělat co chcete. Každý člověk dělá něco pro ostatní. Jen to někdy není oceněno. A naopak, bývá zaplaceno jako práce to, co ostatním nepomáhá, či dokonce vadí. (Například v rámci vytvoření prcovních míst neustále narůstající úřednický aparát a jeho požadavky.) Když by každý dostal pravidelnou rentu, co by jste pak dělali? Pravděpodobně by zmizela práce, která nemá skutečný smysl. Také by jste neměli výmluvu, proč jste nedělali to, co vás naplňuje.Dát lidem rentu, neznamená, že by všichni přestali pracovat. Ač si právě to myslí 80% obyvatel. (Dle sociálního průzkumu uvádí 60% že by chtěla pracovat dál kde je, 30% by pracoval na necelý úvazek či jinde, a jen 10% by cestovalo či by se vidělo.)
Renta - "základní příjem" zajišťující dostatečné prostředky pro důstojný život - dávaná bez podmínek státem úplně všem, jako sociální základ, by změnila mnohé:
- působí proti eskalaci napětí (snižuje nespokojenost střední vrstvy)
- vytváří svobodnější společnost (lze se pustit do něčeho nového)
- větší rovnoprávnost (jak mezi lidi, tak v rodině)
- větší prostor pro představy, jakou práci a jak chci vykonávat
- podporuje rodinu, která je tímto systémem lehce zvýhodněná
- zvyšuje tvorbu bezplatných (nezaplatitelných) hodnot (sociální, kultura, zdravotnictví, duchovní hodnoty, vzdělávání, svobodný výzkum, ...)
- zvyšuje hospodářskou dynamiku i tvorbu hodnot měřitelných penězi
- přestala by být potlačována individualita člověka
Jedna daň
Základem myšlenky je skutečnost, že by se tímto nezvýšil plat. Jen by jeho určitou část (sociální standard) tvořila částka dávaná státem. Všem a bez podmínek. Polepšily by si tak trochu pouze rodiny, a nízko příjmové skupiny.
Ale kde by stát vzal peníze? Samozřejmě že z daní! Ale ta by se měla také inovovat, a to do jediné daně, přehledné, kontrolovatelné. A tou je daň z přidané hodnoty. To je daň, která je zaplacena zákazníkem a napsána na pokladním lístku. (Cena každého produktu totiž vždy obsahuje všechny předchozí daně pracovníků, sociální odvody, silniční, a pod. Jen ji tam nevidíme.) V tomto modelu by se shrnula pouze do této poslední částky. Samozřejmě by pak byla vyšší. Nezabrání to daňovým podvodům, ale usnadní to jejich odhalení.
Ale kde by stát vzal peníze? Samozřejmě že z daní! Ale ta by se měla také inovovat, a to do jediné daně, přehledné, kontrolovatelné. A tou je daň z přidané hodnoty. To je daň, která je zaplacena zákazníkem a napsána na pokladním lístku. (Cena každého produktu totiž vždy obsahuje všechny předchozí daně pracovníků, sociální odvody, silniční, a pod. Jen ji tam nevidíme.) V tomto modelu by se shrnula pouze do této poslední částky. Samozřejmě by pak byla vyšší. Nezabrání to daňovým podvodům, ale usnadní to jejich odhalení.
Zdanění práce (přijmu) má několikerý problém. Třeba v tom, že stroje, které nahrazují lidi, daň z příjmu neplatí. Stroje vlastně pracují načerno. Zatímco pokud je daň až na konci, je práce stroje a člověka zdaněna stejně. Stroje zastanou nejen práci, ale i placení daní. Celkové příjmy z daní by vzrostly. Výhodou daně ze spotřeby je to, že se spotřebovává stále.
Daň z příjmu působí jako hospodářská brzda, zpomalovač. Spotřební daň pracovní proces rozvíjí. Jediné, co tato daň nemá, je sociální rozměr. Bohatí zaplatí stejně jako chudí.
A kde je pak nezdanitelné minimum? Tím by byl "základní příjem", ona renta od státu. Lze ji chápat jako částku, osvobozující základní potřeby od daní. Nepodmíněné vyplácení této renty všem je pak plně logické.
A kde je pak nezdanitelné minimum? Tím by byl "základní příjem", ona renta od státu. Lze ji chápat jako částku, osvobozující základní potřeby od daní. Nepodmíněné vyplácení této renty všem je pak plně logické.
Závěr
Dnes už nejde o to, aby systém, který tu teď máme, fungoval i nadále. Protože nemůže! Musíme vytvořit zřetelné alternativy. A toto je velmi dobrá myšlenka alternativního uspořádání. I když nejde o nic nového a revolučního.
Člověk není placen za jeho výkon, ale platbou mu umožňujeme přispívat společnosti. Práce, kterou vykonává, je vždy nezaplatitelná. Příjem ji umožňuje vykonávat.
 |
| Grundeinkommen - Ein Kulturimpuls Německo, 2008, 99 min německé znění s českými titulky |
Celý dokument (video i přepis textů) rozebírající a vysvětlující tuto problematiku podrobně naleznete zde. Nepovažuji jej za nějak výrazně pokrokový a sám znám modely, které jsou mnohem duchovnější a pokrokovější. Ale na jejich zavedení v globálním měřítku je příliš brzo. Zatímco tento model je dobrým krokem kupředu i řešením mnoha problémů a neudržitelných principů.
