Která konstrukce je nejlevnější? Na to není těžké odpovědět, je to taková konstrukce, kterou zvládnete víceméně svépomocí. Nepotřebuje žádné speciální nástroje a drahé stroje. Je možno v ní rychle zaučit příbuzné a brigádníky.
Architekti vám většinou v tomto neporadí, protože sami většinou neznají ani pracovní náročnost daných konstrukcí, ani porovnání cen. Většina z nich má určitou svou oblíbenou konstrukci, kterou navrhuje a doporučuje. Zná její výhody a ty vám přednese, aby vás přesvědčil.
V této kapitole se nebudu ani zabývat zdravotním působením a vlivy, protože prohlášení výrobců je často zkreslené, ale hlavně jsem se tomuto již věnoval v jiném článku, viz "Zdravotně nezávadné materiály".
Porovnání materiálů konstrukce
Nyní si stanovíme požadavky, kritérium, dle které budeme konstrukce hodnotit.- Aby dosahovala nízkoenergetického standardu - To jest U < 0,2 W/m2K - Nízkoenergetický standard je u menších a středních domů nejoptimálnější. Zvýšené náklady pro dosažení pasivního standardu mohou převýšit částku kterou je možno ušetřit za teplo.
- Aby se dala postavit svépomocí a s přáteli - Nebyla náročná z hlediska strojového vybavení, ani pracovního času.
- Aby mohla nést omítku, případně byl "nosič" omítky již v ceně - Nebylo třeba dalších nezapočítaných nákladů pro finální úpravu stěny.
Cena metru čtverečního zdiva (bez omítky a práce) pak vychází v současných cenách:
- Slaměná stěna 50 Kč - 200 Kč ( U=0,13) cena je závislá na druhu nosné konstrukce. (počítaná cena za balík 20kč)
- Dřevostavba a vata 600 Kč (U=0,15) cena konstrukce a zateplení musí být navýšená o stavební desky (zákrov), který umožní nést omítku. Konstrukce musí být navíc z vysušeného dřeva.
- Cihly KMB sendvix 975 Kč (U=0,2)
- Ytong Lambda+ 978 Kč (U=0,22) těsně nesplňuje izolační požadavky
- Ytong Theta+ 1.419 Kč (U=0,16)
Ještě pár konstrukcí, které ale nesplňují zadání. V tomto případě jak tepelný standard, tak jsou pracné na provedení:
- Hliněná stěna 0 Kč (U=4) U 20cm stěny. U stěny tloušťky 1m je stále jen U=0,8.
- Srubová stěna 500 Kč (U=0,6) Nesplňuje nízkoenerg. hodnotu zateplení
Levné konstrukce slaměných domů
Teď se podíváme na různé způsoby jak konstruovat dům ze slámy. U každé se pokusím uvést její výhody a nevýhody.- SAMONOSNÁ - Balíky nesou střechu a jsou kladeny jako cihly (na šířku zdi 50cm) a propojeny štěpy. Tato konstrukce u nás není povolena, protože balík nemá atestaci stavebního materiálu. Z hlediska výpočtů jde jen o izolaci s nulovou nosností. Tato konstrukce nesmí mít výrazně velké otvory (plošná okna) a nerovnoměrně rozložené otvory. Stěna se stabilizuje až omítkou. Střecha se staví naposledy, což zvyšuje riziko poškození deštěm, při špatném zakrytí stavby. Ideální pro zahradní domky, dílničku apod.
 |
| Sláma jako nosný prvek konstrukce. |
- CST TECHNIKA (Tom Rijven) - Balíky jsou kladeny do sloupů na sebe (na šířku zdi 35cm) mezi prkna, každá řada je zajištěna hranolkem. Stěna je velmi stabilní. Prkna lze spočítat na nosnost (průhyb není možný skrze balíky). Pro schválení je třeba hodně alternativního architekta. Střecha se staví naposledy, opět větší riziko poškození deštěm.
 |
| Ukázka stavby CST technikou by Tom Rijven |
- Z KMENŮ - Nosná konstrukce domu je postavena z kmenů, které jsou přiznány do interiéru či exteriéru. (Lze i varianta zabudování do stěny, ale ta je zbytečně pracná.) Stěna se pak staví stejně jako samonosná (ale nenese), nebo jako stabilnější verze mezi prkna. Výhodou je možnost dokončit nejdříve střechu a až pak stavět stěny, čímž se sníží nebezpečí poškození deštěm. Konstrukce lze snadno spočítat a navrhnout dle současných zvyklostí. Konstrukce je estetická. Nevýhodou je cena za nosnou konstrukci.
 |
| Nosná konstrukce z nepravidelných kmenů. |
- DŘEVOSTAVBA - Nosná konstrukce je ze silnějších prken ob několik balíků. Balíky jsou kladeny na sebe do sloupů do této konstrukce, čímž je stěna od počátku stabilní. Konstrukce je klasická pro dřevostavby, není problém s návrhem a schválením. Výhodou je možno dokončit předem střechu a pak až stavět stěny, čímž se sníží riziko poškození deštěm. Konstrukce je skryta ve stěně. Nevýhodou je cena za nosnou konstrukci.
- Šikmé zavětrování zvenku - zvláště pokud se dělá zvenku obložení dřevem je toto výhodné. Nepřekáží vnitřním omítkám a nese obložení. Balíky se aplikují z interiéru, není třeba lešení.
 |
| Šikmé zavětrování z exteriéru |
- Šikmé zavětrování z interiéru - výhodou je posunutí nosné konstrukce mimo kondenzační bod (což má ale většina dřevostaveb a nejsou s tím problémy). Při obložení dřeva je nevýhodné, musí se dělat dodatečná nosná konstrukce pro ni. Laťování uvnitř komplikuje aplikaci vnitřní omítky (musí být dostatečně silná, nebo je nutno užít celoplošně tkaninu.) Problémem je také fixace rohových balíků domu.
 |
| V přízemí je již dokončeno šikmé zavětrování z interiéru. |
- Bez plošného zavětrování - nevýhodou je nalézt architekta, který se pod to podepíše. Pokud nebude dům obložen dřevem, nemá nevýhod. Balíky snadno zajistí konstrukci.
 |
| Balíky působí na konstrukci tlakem, čímž ji stabilizují. |
Zbytečné prvky konstrukce
- Šikmé latě zavětrování - Není většinou třeba pro stabilizaci. Ale vnější může dobře posloužit pro zpevnění konstrukce před tlakem způsobeným balíky. (Architekti se často jistí, aby se konstrukce nezbořila do balíku (jako by šlo o vatu), ale nepojistí dostatečně konstrukci před silou, kterou balíky působí.)
 |
| Kraj konstrukce deformován silou balíku. |
- OSB desky - Pomocí vnitřní omítky lze uzavřít dům i z hlediska pasivních domů. (Bylo dosaženo při realizaci kulatého domu.) Zatím co je balík dobrým nosičem omítky, na OSB se musí teprve dodatečně nějaký nosič omítky vytvořit, což představuje dvojí zbytečnou investici.
- Sušené dřevo na konstrukci - Protože se slaměný balík umí přizpůsobit konstrukci a zároveň na ni vytváří tlak (tvaruje ji), není třeba by bylo dřevo na konstrukci domu předsušené. Tlak balíku zajistí jeho vytvarování při dosušení. Nemusí být ani hoblované.
- Pletivo - Je dalším zbytečným prvkem. Slaměná stěna je po omítnutí plně nepřístupná všemu živému. Drátěné pletivo může navíc hliněnou omítku poškodit (prosakující rez, rozřezávání hmoty omítky). Pletivo se doporučuje i z hlediska protipožární ochrany, prodlužuje dobu hoření. Ale u testů bylo vždy použito tenké omítky. Pokud se udělá omítka 5-7cm, jak je zvykem u pasivních domů, dosáhnete nejen akumulační hmoty, ale i "zdi" která dobu prohoření významně navýší.
Jak shánět slaměné balíky
Balík má obvykle velikost 35 x 50 cm a délku 80cm. Ale tyto rozměry lze nastavit při balíkování. Ideální hustota balíku je 90 kg/m3. (Výše popsaný balík pak váží 12,6kg.)
Konstrukce domu by měla mít rozteče konstrukce o pár cm menší než je násobek délky balíku. (Převazování balíků prodražuje práci o jednu pracovní sílu navíc.) Pokud se drobně délka balíků liší, pak spíše blíže ke spodní délce. Izolační schopnost slaměného balíku je podobná u 50cm rozměru, jako u 35cm, to je dáno orientací vláken slámy ve stěně.
Cena za balík slámy se pohybuje v rozsahu 6-25 Kč. Na dům jich je dle velikosti třeba 500-1500. Dovoz z větší dálky může být zajímavý, pokud bude cena výrazně levnější.
Cena za balík slámy se pohybuje v rozsahu 6-25 Kč. Na dům jich je dle velikosti třeba 500-1500. Dovoz z větší dálky může být zajímavý, pokud bude cena výrazně levnější.
- Balíky si domluvte se zemědělcem před sklizní. Po sklizni jsou z nich kola.
- Nemusí být staré několik let, pokud jsou sklizeny za sucha.
- Domluvte se, že pohlídá aby bylo sucho a co nejdříve po sklizení. (za to má smysl připlatit.)
- Domluvte se, že vám zavolá a budete se balíkování účastnit.
- Jak vypadne první balík, změřte jej a zvažte. A nechte seřídit balíkovačku dokud nedělá dobré balíky. (Budete potřebovat metr a mincíř.)
- I pak občas zkontrolujte a zvažte, jsou to staré stroje a rozladí se natřásáním na poli.
- Pokud nepůjdou hned na stavbu, domluvte si uskladnění ve stodole. Pod plachtou na paletách se vám jich do roka 50% zničí.
