Funkce střechy
Střecha má několik funkcí. Mimo to, že chrání dům před vodou (deštěm), musí zajistit izolaci (stropem uniká nejvíce tepla) a odvést vodu difundující do konstrukce z interiéru. Dokud nebylo zvykem podkroví obývat, měla střecha pouze funkci ochrany před deštěm. Volný vzdušný prostor půdy odváděl vlhkost a seno ležící na půdě izolovalo strop. Ale ať už budete dělat střechu rovnou, či obývané podkroví, musíte všechny tyto funkce včlenit do konstrukce střechy.
- Krov - Nosníky střechy. Nesou krytinu, sníh ležící na střeše, případně kominíka, co po ní leze. Krov musí mít dostatečnou nosnost. Nemusí být vytvořen z trámů, u menšího domku jej dobře nahradí silnější prkna, nebo kulatina.
- Izolace - Většinou se vkládá mezi krovy (nosníky střechy) a může být v podstatě libovolná. Pokud se izoluje slaměnými balíky, nemusí být dřevo krovu sušené, balíky budou vytvářet při sušení tlak i odvádět vlhkost. Izolace se vkládá často zespodu, ale u slaměných balíků je tento způsob velmi pracný a hůře se kontroluje i kvalita provedení (pracnost je až 5x větší = delší = dražší). Lepší je střechu slámou zaizolovat shora na podbití a pak dokončit zákrov střechy. Jen je nutno vybrat počasí a mít připraveno vše důležité, pro dokončení střechy. Letní bouřky jsou vydatné a sláma nesmí promoknout.
- Odvětrání - Mezi izolací a střechou musí být dostatečná vzdušná mezera, která může nasávat vzduch na jedné straně a na druhé vypouštět i s vlhkostí z interiéru. Mezera by měla mít alespoň 7-8 cm. U šikmých střech bývají otvory na nejnižším a nejvyšším místě, aby se využilo komínového efektu. Tato mezera také ochlazuje v letním horku, kdy se krytina rozpaluje sluncem, konstrukci střechy a tím udrží chladnější prostředí v interiéru.
- Ochrana domu před vodou shora - Zajišťuje krytina, o ní si budeme povídat dále.
Ničivá síla vody
Voda a oheň mají svou tvůrčí a destruktivní sílu. Současné stavebnictví částečně podceňuje sílu, která je skryta v kapce vody. Přírodní materiál se opatří nátěrem a tím je "ochráněn." Pravda je taková, že neexistuje nátěr, který by ochránil materiál před kapající vodou na dlouho. A i nechráněný přírodní materiál vydrží stovku let, pokud se k němu nedostane voda. |
| Zdobené kování lavičky je zdrojem kapek vody, které brání rychlému vyschnutí a tím poškozují povrch dřeva. Vedle je neošetřené dřevo plně zdravé. |
Šikmá či rovná?
Je lepší šikmá, či rovná střecha? Kdysi jsem pomáhal pokrývači a viděl jsem hodně různých střech i způsobů, kterým je poškodila voda. Naši předkové stavěli pouze šikmé střechy s dostatečným sklonem. (Uvádí se 45°pro optimální odtok vody a sněhu). Teprve doba relativně nedávná přinesla módu rovných střech. (Tento typ střech pochází z jihu u moře, kde jsou ale zcela rozdílné dešťové podmínky. Tam se na střechách i bydlí. Srážky jsou méně časté a rychle vyschnou. Při teplotě neklesající pod bod mrazu mohou být jejich stavby hodně vzdušné, rychle vysychat a voda se ve zdivu nemění v led, netrhá ji.) Jaké má tedy výhody rovná střecha?- Rovná je módní (zelená zatravněná varianta) a pro určité lidi estetická. To je nepopiratelné, ale subjektivní. Jiným se může více zamlouvat šikmá. Pokud je pro vás tvar střechy důležitější, než další priority (cena), pak je tento článek pro vás zbytečný.
- Cenové porovnání vyjde podobně. Ač se materiály tváří pro rovnou střechu levněji a navíc jde o menší plochu, rovná střecha musí být schopna nést větší váhu (silné vrstvy sněhu nasáklé jarním deštěm) a o to se musí navýšit nosnost celé konstrukce domu. Navíc musí mít rovná střecha kvalitní provedení hydroizolací. Ve výsledku tak mohou být obě konstrukce cenově porovnatelné.
- Trvanlivost. Z hlediska práce s deštěm je šikmá plocha jednoznačně ve výhodě. Voda po ní stéká a střecha rychleji vyschne. Má menší pravděpodobnost se vsakovat do mikrotrhlin a poškozovat tak souvislost materiálu. (Při zmrznutí voda zvětší svůj objem, a tím více rozvolní trhlinu. V průběhu let se tak může mikrotrhlina změnit v trhlinu.) Vyspravení takové trhliny může být u šikmé střechy díky spádu jednodušší.
- Prostorové možnosti mluví pro šikmou střechu. Protože je pod ní prostor navíc, který lze i při nezateplení využít různým způsobem, případně může jít o prostor, který umožní pozdější rozšíření obytných prostor.
Zelená střecha vs "holá"
Zazelenění střechy jednoznačně představuje další zvýšení nákladů a nutnost, použít neekologické fólie. (V minimání verzi jde o dřevěný záklop - prkna, geotextilii, rybníkovou fólii, další textilií na ochranu před kameny a až pak drenáž a další textilií oddělený substrát.) Ekologické hledisko, které je tímto často směřováno, je tak pouze módní iluze a omyl. Prostředí zelených střech je značně suché a tak na nich vyrostou jen sukulenty a některé suchomilné bylinky. Z hlediska produkce biomasy, ani kyslíku, tak není jejich přínos zajímavý. A už vůbec nemůže vrátit energie a vyčistit zplodiny, které vzniknou výrobou používaných fólií.Navíc jde o sendvič několika vrstvených materiálů, který způsobí, že když přece jen dojde k poškození hydroizolace, je voda vedena mimo zdroj chyby a projeví se úplně na jiném místě. Stejně tak substrát na střeše brání kontrole stavu a dohledání problému. Výhodou je ochrana fólie před vnějším mechanickým poškozením. A částečně i mrazem.
Ale má i své výhody. Zadržuje určité množství vody, snižuje prašnost prostředí a částečně izoluje proti hluku. To jsou výhody, které mají svůj silný význam ve městech, kde je jinak voda odváděna a tudíž vysoká prašnost. Ale malá zahrada okolo zvládne tyto funkce mnohem efektivněji. Tak že ano, na místa kde je zástavba tak hustá, že není místo pro zeleň, tam je to přímo ozdravné.
 |
| Moderní způsob založení zelené střechy a jednodušší varianta. |
- Pokud je střecha rovná, pak její zelená varianta nepředstavuje již nějaké dramatické navýšení nákladů. Musí být užito jen kvalitnějších materiálů, které jsou odolné i proti prorůstání kořenů. A konstrukce se musí ještě o něco navýšit, protože ponese vrstvu (občas mokré) hlíny, která i v pár centimetrech dá pár tun. Na druhou stranu hlína chrání střechu před mechanickým poškozením a částečně i před poškozením mrazem.
- Pokud jde o šikmou střechu, pak ji je možno zazelenit jednoduše do sklonu 20°. Při větším náklonu by byl substrát odnesen vodou a musí se vytvořit zábrany. (Existují systémy držící substrát až do 45°.) Každopádně se nevyhnete hydroizolacím a všemu, co činí rovné střechy nevýhodné. Přesto může být i u zelených střech sklon výhodou. Můžete použít jednodušší založení zelených střech přes asfaltové pásy (levnější) a rouno či nopkovou fólii.
 |
| Jednodušší konstrukce šikmých zelených střech |
Která střecha je tedy nejlevnější
Ta, co ji dělali naši předkové - šikmé a přístupná opravě i vzduchu ke krytině zespodu. Jakákoliv chyba poškozuje konstrukci jen minimálně a při tom se snadno odstraňuje. Přitom ji je možno využít jako skladiště či letní variantu obydlení a izolace se nachází na zemi.Cenu určuje i váha krytiny. Pokud je krytina těžká, musí být i nosnost krovu zvýšena a tím se navýší i cena. Pokud není konstrukce předimenzována z jiného důvodu, je levnější užít lehčích krytin. (Malý domek může mít velkou nosnost i při použití prken či obvyklých latí jen tím, že není postaven jako prkenná kůlna, ale má kvalitní konstrukci.
Ale nechci vás odbýt a tak jsem si dal tu práci podívat se po internetu po různých krytinách. Přitom budeme mít podobné nároky, jaké jsme měli na nosnou konstrukci. To jest určitou ekologičnost a nízkou cenu (do té se pokusím promítnout i životnost, případně opravitelnost).
Lehké:
- Vlnité Bitumenové desky (4 kg/m2) 180 kč/m2 (nepůvodní materiál)
- Žárově pokovený plech (cca 5 kg/m2) 200 kč/m2 (při zrnitém povrchu 500 kč/m2) Cenu navýší pozdější nátěry.
- Dřevěný šindel (nízká váha) u strojní výroby 630-800 kč/m2
- Měď (cca 5 kg/m2) 1mm plech 1500 kč/m2 (je ale "večná" bez potřeby nátěru)
 |
| Dřevěný šindel |
Střední váha:
- Vláknocementové (12-21 kg/m2) od 270 (vlnovka od 180) kč/m2 - náhrada za eternit (nepůvodní materiál)
Těžké:
- Tradiční pálená taška (40-50 kg/m2) od 300 kč/m2
- Betonová taška (45-70 kg/m2) od 200 kč/m2
- Zelená střecha (80-150 kg/m2) 300-600 kč/m2
- Došková (60 kg/m2) i 1.200 kč/m2 - tradiční slaměný či rákos (drahý ale izoluje - nemusí být užita izolace, pokud bude podkroví obytné. Nižší životnost)
 |
| Rákosové došky |
Další pokračování o domu levně se týká energií na pozemku.
