Levné domy jako stavebnice či přívěs?

Jak rostl v minulosti blahobyt, rostla výše možné hypoteční půjčky, rostly i požadavky zákona na dům. Jakousi podivnou logikou se dům, ta základní věc každé rodiny, stávala čím dál více luxusním zbožím. Jeho přístupnost se udržovala a dále udržuje jen pro určitou klientelu, která je ochotna se zadlužit na většinu svého produktivního života.
Ač přišla krize, zákon své požadavky nijak nezmenšil. Spíše naopak, firmy si pojišťují své výdělky tím, že prosazují do zákonných potřeb stále nové podmínky.
A trh to ví. Požadavek na nízkorozpočtové stavění se prosazuje stále více. Tak že to berte jako inspiraci.

DŮM JAKO STAVEBNICE ČI PŘÍVĚS?

Jedna z reakcí je stavebnice domu za desetinásobně menší náklady, než je obvyklé pro dům. V podstatě jde o osobní bydlení v podobě alternativy "zahradního domku." Ač sám nevnímám tuto alternativu jako optimální, neb stále nese mnohé dodatečné náklady a zdanění, je možno na nich ukázat, v jakých cenových relacích se můžete pohybovat. A když přepočítáte že by šlo o místní řemeslníky či přímo svépomocné stavění (s pomocí asistence znalého člověka) dostaly by se náklady i hluboce pod 100.000. Případně by se mohl prostor o něco navýšit.
V jednom svém dřívějším článku jsem prohlásil, že není spodní hranice ceny, za kterou lze dům postavit. Že i dobře zateplená zahradní chatka s kamny a vodou může být pro jednotlivce domem, kde stráví šťastný život. A hlavně bez dluhů, svobodný. Až uvidíte tyto fotky, pochopíte, jak jsem to myslel.

BRITSKÝ DŮM

Jedna britská společnost nabízí k prodeji stavebnici domu po přepočtu za 215 000 Kč. Dům se přiveze na náklaďáku s kompletním návodem k sestavení.
Další fotky najdete zde: http://zena.centrum.cz/bydleni/fotogalerie/2014/02/12/kupte-si-dum-ktery-si-slozite-uplne-sami/

AMERICKÝ DOMEK

Americká varianta je podobně velká i rozmístěná. Z toho co jsem pochopil ale nejde o stavebnici, nýbrž produkt stavěný firmou. Tomu odpovídá i tvarovější a líbivější provedení. (Našel jsem jej jen ve variantě na kolech za auto, cena pak dosahovala cca 350.000 Kč.)
Více fotek naleznete zde: http://zena.centrum.cz/bydleni/fotogalerie/2014/02/07/maly-domek-bez-hypoteky-je-v-nem-vse-co-potrebujet/

Hliněnka o cca 30m2

Další inspirace je opět ze zahraničí. Domek postavený svépomocí ze slámy a bláta za 5000kč. Zdroj: mirror.co.uk , celý článek si je možno přečíst zde a zde


Dům je postavený z hlíny a slámy tradiční metodou užívanou našimi předky. Okna a vybavení je recyklováno od sousedů. Práce není v ceně započítána, jen materiál, který byl v podstatě zdarma a místní.

Z fotek a popisu předpokládám následující konstrukci.

• Základ je postavený z ložených kamenů bez spárování, což zabrání vzlínání vody a nahradí tak hydroizolaci.
• Stěny domu jsou z hlíny o tloušťce 30-40 cm. Při této tloušťce není izolační schopnost nijak vysoká, ale dům stojí v Anglii, kde je jiná zvyklost a podmínky. Pro naše podmínky by bylo vhodné navýšit tloušťku stěn (vyšší pracnost) či zaizolovat jiným materiálem. (Třeba slámou.) Každopádně trvanlivost hliněné stěny je v podstatě věčná, pokud se do ní nedostane voda. Situace kolem domu vypadá že je na mírném svahu až návrší, kde není předpoklad nějaké vysoké vody, zvláště v tak zarostlém terénu.
• Stěna je z venku nabílena, pravděpodobně vápenným nátěrem, který dělá ochranu proti dešti a ostřiku.
• Střecha je z dřevěné kulatiny a krytá slaměnými došky.
• Okna jsou jednoduché skleněné tabulky zamazané do hlíny. S naší zimou by na nich kondenzovala v zimě voda a hlínu poškozovala. Lepší by bylo užít více skel.
• Velikost domu  je 30m2 

V našich podmínkách by bylo třeba některých úprav, ale ty nemusí nutně stavbu prodražit. 

Malé domky 3 - Inspirace ze zahraničí

Pokračujeme v sérii článků, dnes trošku netradičně. Dneska to nebude dům stojící u nás, ale v Americe, přesněji v Portlandu (Oregon). Ukážu vám, že bydlení v malém nemusí být nijak extrémní a z donucení. 

Je to domeček jako z pohádky. Maličký, ale útulný a velice prakticky zařízený. Aby také ne, na ploše 50 čtverečních metrů musí spolu vyjít čtyřčlenná rodina. S trochou disciplíny, kterou si osvojili, se však do něj všichni dobře vejdou a o víkendech mají kam uložit i návštěvy z nedalekého Portlandu (stát Oregon, USA).

HISTORIE DOMKU

Oč je dům menší, o to pestřejší má historii. Postaven byl v roce 1940, jako venkovské stavení ve vesnici Vanport Village. Brzy však změnil majitele a začal sloužit jako ubytovna přístavním dělníkům. Když v roce 1948 vtrhla do vesnice povodeň, odnesla řeka Columbia domeček s sebou. Zachytil se na zemědělsky využívaném ostrově Sauvie. Zde sloužil nejprve jako stanice pro sledování hus a pak jej měla v pronájmu autodílna.

Ve značně zchátralém stavu ho v roce 2008 spolu se svým manželem architektem Yiannim Doulisem koupila bytová návrhářka Jessica Helgersonová, majitelka stejnojmenného studia Jessica Helgerson Interior Design. Spolu se hned pustili do přestavby.

VYUŽITÍ PROSTORU

Protože se manželé rozhodli zachovat původní půdorys domečku, bylo jasné, že budou muset s prostorem uvnitř zacházet velice rozvážně. Interiér je tak malý, že v něm není místo na jedinou zbytečnost. Každý kout je využit s maximálním možným efektem.

V hlavní místnosti se nachází kuchyně, jídelna a obývací pokoj s vestavěnými pohovkami, které slouží zároveň jako lůžka pro hosty. Šuplíky pod pohovkami jsou úložištěm pro hračky, zatímco velkou stěnu s policemi zaplňují především knihy. V hlavní místnosti manželé zrušili strop a otevřeli ji tak až pod střechu. Naopak nad koupelnou a dětskou ložnicí strop zůstal zachován. Vznikl tak loft, kde se ukládají k spánku rodiče. Přístup na něj vede po žebříku z ořechového dřeva.

Dětská ložnice je vybavena palandou a jednou postelí pro hosty. Úzký prostor vedle palandy zaplnila výsuvná skříňka. Okna v domečku končí až na úrovni pohovek, čímž vznikla další přístupová cesta do domu a ven radostně využívaná kočkami i dětmi.

NÁKLADY NA STAVBU

Stejně minimalistický přístup jako k velikosti domku zvolili manželé i k nákladům na jeho rekonstrukci. Vše, co bylo možné, použili z jiných staveb. Zdi domku zaizolovali a poté pokryli dřevěnými obklady. Většina z nich pochází z jedné stodoly. Podlaha je ovšem nová, vyrobená z místního oregonského bílého dubu. Jídelní stůl je z ořešáku, starobylý sporák manželé sehnali přes inzerát a vanu zachránili z demolice. Vytápění domu obstarávají nízká kamna na dřevo.

Původní zničenou střechu noví majitelé nahradili tzv. zelenou. Je osázená mechem a kapradinami nasbíranými v údolí řeky. Přírodní pokrývka nejenže skvěle izoluje, ale navíc svým hravým vzhledem vytváří vizuální protipól k tradičně bílému stavení.

Společně s životem na venkově přešli majitelé domu i na samozásobitelský styl života. Na pozemku vystavěli velký skleník, pěstují spoustu zeleniny a ovoce, mají několik ovocných stromů, chovají včely a slepice a sami si zpracovávají mléko od sousedových koz a krav. Domek, v němž kdysi původně chtěli strávit jen víkend, už neopustili. Stal se jejich trvalým domovem, kde jim navzdory zmenšeným podmínkám nic nechybí.

Autorem článku nes, převzato z:
http://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/308646-sikovne-reseny-dum-pro-ctyrclennou-rodinu-si-vystaci-s-minimem-prostoru.html
Foto: Lincoln Barbour, www.jhinteriordesign.com

Malé domky 2 - Domek na přespání

Pokračujeme v sérii článků, kde se s vámi několik rodin i jednotlivců podělí o některé své zkušenosti, jak se bydlí v malém domku. Bydlení v malém je opředeno mnoha mýty a pochybnostmi pramenících ze špatných či nepřesných informací. 
I když není bydlení v malém pro každého, má svá specifika, výhody i nevýhody, zvláštnosti. Kouzlo i ekonomické výhody. Není to o skromnosti, jako spíše rozhodnutí, věnovat domu jen nejnutnější energii a peníze, abych se mohl věnovat více svým zálibám. 

PŘEDSTAVENÍ SE

Jmenuji se Satya a mojí profesí je keramika. Poslední čtyři roky jsem žila v jednom českém meditačním centru, kde jsem měla k dispozici tamější vybavenou keramickou dílnu, ale bydlení zde pro mě bylo finančně náročné. Od jara do podzimu jsem bydlela ve stanu a s blížící se zimou jsem věděla, že pokud tu chci zůstat musím buď začít víc pracovat, abych si vydělala dostatek prostředků na bydlení, nebo vymyslet levné bydlení. A zůstat jsem zde chtěla, vydělávat tolik na bydlení ne. 

MŮJ DŮM

Pronajala jsem si tedy pozemek a na něm začala stavět malý kruhový domek o průměru 4 metry. Protože jsem i dál mohla využívat keramickou dílnu a i sociální zázemí v domě, který byl asi 100 metrů od mého domku (po čas stavby na dluh), jediné k čemu měl domeček sloužit bylo přespávání a vaření.

Domek je jedna místnost, cca 12,5 m2. Je tu postel s úložným prostorem, malá kuchyňka s kempingovým plynovým vařičem, kamna a stůl.

Elektřina je přivedená prodlužkou z blízké garáže, používám ji v podstatě jen na svícení a notebook. Voda v domečku není. Toaleta je venku u domečku a je kompostovací. U domku ještě stojí tři malé stavbičky - jejich podlahu tvoří vždy jedna paleta. Jedna stavbička slouží na nářadí a dvě jsou dřevníky. Spotřeba dřeva za zimu je přibližně jeden tento dřevník. 

Domek je postavený ze slaměných balíků, omítnutý hlínou. Je tedy výborně izolovaný a vzhledem k rozměrům, je vytopený během chvilky. Okna i dveře jsou izolační. 

NÁKLADY NA STAVBU

Většina materiálu použitého ke stavbě je z té louky, kde dům stojí, byl tedy prakticky zadarmo (kameny, hlína, seno). Řadu věcí jsem koupila velmi levně, horší kvality, od lidí z vesnice (dřevo, sláma) nebo je dostala darem (skla do oken, první dveře, pomoc spousty lidí při stavbě...). Ostatní věci jsem si pořídila až časem, když jsem na ně našetřila (nové prosklené dveře na míru, nová kamna, kuchyňskou linku). Hrubá stavba tohoto domečku - do okamžiku kdy jsem tam mohla začít přespávat na zemi na slaměných balících - stála asi 20 tis Kč. V současné době je do domečku investováno asi 70 tis Kč. 

JAK SE BYDLÍ V MALÉM

Tedy pokud se finančních výhod, bydlení v takovém domku týká, ty jsou veliké. Ani pokud se pustím do generálního úklidu, nestrávím jím příliš času:) Vytřídila jsem spoustu věcí, které nebyly důležité. Domek není stavěn jako trvalá stavba. Je obyvatelný od roku 2010 a ještě pár let vydrží, budu-li ho udržovat. Potom z něj zbude hromada kompostu, pár skel, hřebíků a krytina ze střechy, se kterými nějak naložím.

Kdyby v domečku byla voda a kdybych stále žila sama, zůstala bych. Je to malý domek, který je celý vytvořený mnou. V každém kousku je moje nadšení a práce. A dává mi to zpět. Je to místo síly. Jeho nenáročnost mi dává prostor pro spoustu jiných aktivit. 

Protože už ale nežiji sama a můj partner má jiné nároky na bydlení, odstěhovali jsme se. Pro dva už tu nebylo dost místa a pohodlí na dlouhodobější přebývání. Bydlíme teď ve znovu v relativně malém domě (60 m2). A popravdě náramně si teď užívám tekoucí vody přímo v kuchyni a koupelně, která sama odtéká do odpadu. Mám snadněji umyté nádobí i uvařeno, do dílny už to mám jen tři kroky, všechno je pod jednou střechou.

Rozhodně ale zkušenost s jednoduchým a skromným bydlením ve slaměném domečku byla moc hezká. Chtěla jsem žít hodně v přírodě, to se mi splnilo. A pro období, kdy jsem hledala co je podstatné a to je možné "vytřídit" to bylo ideální. Začátek "ve svém a za málo peněz". Zkušenost, že to jde:) 

Odkaz na průběh výstavby

Malé domky 1 - rodina ve srubové chatě

Otevírám nový seriál článků, kde se několik rodin i jednotlivců s vámi podělí o některé zkušenosti z bydlení v malém. Bydlení v malém si umí představit jen málokdo z těch, co to nezkusil. Což znamená, že máme plno předsudků, ale i mýtů, pramenící z nepřesných i zcela mylných informací. I když není bydlení v malém pro každého, má svá specifika, výhody a nevýhody i zvláštnosti. Má své kouzlo, ale i ekonomické výhody. Není to o skromnosti, spíše odhodlání dát energii a peníze do jiných částí svého života. Je to o neskromnosti v ostatních rovinách.

PŘEDSTAVENÍ SE

Jsem Ondřej Netík, spisovatel a permakulturista, zajímající se o hermetiku, rozvoj lidského ducha a přírodní stavitelství. Ale také hrdě zastávám roli otce v jedné velké rodině. Mám ženu Rusalku, ilustrátorku a matku na mateřské. Spolu máme tři děti. Pětiletého Olivera, dvouletého Sebastiena a jednoroční Lottu.

NÁŠ DŮM

Před více jak deseti lety jsme si koupili chatu. A později opustili Brno, kde nás vysoké náklady na žití nutili oba být zaměstnáni a trávit mnoho času pro jiné, abychom si vydělali na chvilku času vlastního tvoření, a přestěhovali se do přírody, do chatky.
Chata má 35m2 obývané plochy, plus 11m2 nezateplené verandy sloužící částečně jako předsíň a odkládací plocha. Obytná plocha je 2m2 záchod, 15m2 světnice (jídelna s kuchyní) a 18m2 společná ložnice.
Pod chatou je cca 3m2 sklepní dílnička a 8m2 dřevník.
Kolem je zahrada cca 300m2, která nás zásobuje nějakou tou zeleninou. Hned za zahradou stojí les.
Není to náš ideální domek, hodláme se přestěhovat. Chci postavit svůj, o podobné velikosti, dle permakulturních principů a hlavně s větší zahradou.

NAŠE PROČ V MALÉM

Jak jsem již naznačil. Jsme tvůrčí rodina a chtěli jsme se věnovat hlavně svému tvoření i dětem. Věnovat méně energie vydělávání peněz jiným způsobem. Abychom snížili riziko, že by nás tento krok zničil, přesídlili jsme do objektu, který byl v našem vlastnictví.

Když bydlíte v malém skromném domku, máte nízké náklady na bydlení, a to vám dává větší svobodu žít svůj život tak, jak chcete.

Světnice - kuchyň

NÁKLADY NA BYDLENÍ

Roční náklady jsou následující. Daň z nemovitosti cca 800kč, elektřina cca 8000kč. Dřevo na zimu, pokud si jej nenataháme sami z lesa nad námi, což je asi 20 procházek s károu za rok, stojí cca 8000kč, neb chata není nijak zvlášť zateplena. Voda, vlastní zdroj. Celkem 16.800 za rok, to jest cca 1.400,- za měsíc, snížitelné vlastní prací na polovic.

Ložnice

JAK SE BYDLÍ V MALÉM

Máme dvě hlavní místnosti, světnici a ložnici. Snažíme se by ložnice byla klidovou zónou a ve světnici probíhal obvyklý život, ale na to jsou děti příliš malé a užívají obě místnosti po svém. Také jsme se zbavili mnoha nepotřebných krámů, přetřídili knihy a podobně. Když pořizujeme nějaké vybavení, přemýšlíme kam jej dáme, a jestli jej opravdu potřebujeme. Protože to často znamená, zbavit se něčeho jiného. To má i svou dobrou stánku, neutratíme moc za zbytečnosti a nemáme moc věcí, které vyžadují další náklady.
Probouzí to i kreativitu. Potřebovali jsme skříňky pro oblečení dětí, ale nesměly být hlubší než 40cm. Takové skříňky nejsou. Ale existují botníky s výklopným šuplíkem, do kterých se dá oblečení krásně naskládat a při zaklopení jsou uvnitř na výšku. Nebo jsme chtěli v kuchyni nástěnné hodiny, ale nebylo již na stěně místo. Tak jsem je přišrouboval na jednu z kuchyňských skříněk.
Snadněji se tu uklízí (a že děti svedou udělat nepořádek, jen na to mají menší plochu) a snadněji věci hledají (přesto i zde svede zmizet i docela velký objekt do nedohledatelná). Na druhou stranu uklízet je nutnost. Jakákoliv činnost naplní prostor věcí a než je možno začít dělat něco jiného, je potřeba alespoň poklidit.
Jinak nám dům slouží hlavně jako úkryt před nepohodou, snažíme se žít venku, na zahradě u lesa. Při špatném počasí, kdy musíme být jen uvnitř, a náš nejstarší syn, běžec a skokan, běhá sem a tam dokola až se vše třese, nás začne ovládat nervozita. Ale to bychom musely bydlet v tělocvičně. Na druhou stranu je celá rodina více pohromadě, více pospolu.

Světnice - obytná část

A CO SOUKROMÍ?

Máme dvě místnosti a ještě venku. A děti někdy usnou dříve, či se ráno budí později. Pokud jde o soukromí rodičovské. Děti se svedou sami zašít do nejrůznějších koutů, když na to přijde.

CO TOMU CHYBÍ?

Pro mne jen větší zahrada s koupacím jezírkem. A více promyšlené věci. U koupeného objektu je nevýhoda, že většina věcí už moc změnit nejde. A tím vznikají zbytečné nároky a problémy.


Pokud se chcete podělit o vaši zkušenost bydlení v malém domku, určitě mi napište a já ji zde rád zveřejním.