pátek 17. května 2019

SMYSL DEMONSTRACE

SMYSL

Každá věc má nějaký význam, svůj smysl.
Každá činnost nějaký výsledek, důsledek.
Demonstrace, ve smyslu VEŘEJNÝ PROTEST, je předvedení společného názoru, většinou politického rázu. Jde o zákonem povolenou formu protestu. A ve svém významu je z POVOLENÝCH hromadných forem protestu ta nejsilnější, nejextrémnější.
Jde vlastně o takový indikátor spokojenosti. Zpětná vazba vládě, jak si vede. Kontrolka havarijního stavu. V řadě "projevu protestu" poslední zákonem povolená!


ZAKÁZAT JE!

Co se stane, pokud demonstrace jako vláda zakážete! To je v totalitních režimech zcela běžné. Ve chvíli kdy nechcete řešit protest lidí, jejich nespokojenost, "vypnete indikátor" - odšroubujete výstražnou žárovku. Na povrchu pak vypadá vše v pohodě, ale pod povrchem musíte zastrašovat a perzekvovat všechny nespokojence tak, aby jejich strach byl silnější než odpor.
Protože když je odpor silnější než strach, pak začíná násilné převzetí moci. Opakuji klíčové slovo, násilné!


IGNOROVAT JE!

Jenže tu máme zcela nový fenomén, ignorování. Demonstrace je sice vyjádřením lidu, ale není zde žádná zákonná nutnost na ni jakkoliv reagovat. To protože je morálního charakteru, ne zákonného. Tak že stačí když je vláda dosti amorální na to, aby nereagovala.¨Nic se neděj, pár nespokojenců. Možná více než pár. Ale i kdyby tu byl celý národ, co na tom. Vláda není povinna to nijak akceptovat.

Na prvním místě je jasné, že není žádný rozdíl mezi tím, když "kontrolku havarijního stavu" vyšroubujete, nebo jen její hlášení ignorujete. Je to jako by jste dovolili podávat stížnosti, ale místem kam se podávají by byl odpadkový koš. Není rozdíl mezi tím jestli demonstrace zakazujete, nebo je "jen" ignorujete! Alespoň ne na první pohled.
Protože ve skutečnosti je ignorace mnohem více frustrující! Více naštve. Protože snaha nemá adekvátní výsledek. Zároveň tu není zastrašování, jen vztek!

Demonstrace, je na určité úrovni jde nejen o demonstraci názoru, ale i demonstraci síly.
Co se stane, když bude vláda dál ignorovat masovou nespokojenost svých občanů? Protože žádný silnější zákonem POVOLENÝ způsob není! (A teď se nemusím zabývat ani tím, nakolik je protest opodstatněný, či ne! Jen čistě o ten fakt, že nedojde k žádné reakci!) Co bude pak? Jaký další krok pak čeká???


MÍSTO ZÁVĚREČNÉHO ZAMYŠLENÍ

Kdysi jsem přemýšlel, do jakých absurdit musí dojít vláda a svět, aby se lid naštval natolik, aby vynutil změnu pravidel, se kterými nesouhlasí. Nakolik musí vláda šlapat po naší důstojnosti. a bohužel mne už několik let překvapuje, kam až jsem ochotni se sklonit, abychom nepřišli o slíbené pohodlí?

Je dalším krokem ignorování lidu? Výsměch a bagatelizování do poslední chvíle? Protože tohle už není přitahování šroubu o půl závitu! Šroub se prostě točí s absurdní důvěrou že vydrží cokoliv! V důvěru v tupou poslušnost lidí.

Jeden můj přítel mi řekl kdy ten šroub praskne! Je to více než deset let. Tehdy jsem mu nevěřil že to bude trvat ještě tak dlouho. Teď už mu věřím. Už to není za dlouho. A šroub se točí!