pátek 1. února 2019

Kompostovací záchod

Začnu příběhem odjinud. Jedna designérka dostala za úkol aby dostala šetřivou žárovku pod určitou cenu. Přemýšlela nad tím dlouho, hledala způsob, ale i když našla nejlevnější variantu všech součástek které potřebovala, i když započítala možné hromadné slevy velkých objednávek, stále se nedalo pod určenou hranici dostat. Už to chtěla vzdát s tím, že je to nemožné, ale ještě naposled se zkusila na problém podívat úplně odjinud. Oprostit se od čísel a nemožného. A pak přišla na to, že mnoho součástek je tam jen proto, že řeší problém jiných levných součástek. A když tam dá jen to skutečně nutné v lepší kvalitě, byť dražší, dostane se cenou výrazně níže.

Většina problémů s lidskými vynálezy je ten, že určitým způsobem řeší problém který nastal a to řešení vychází ze znalostí doby. A ač se toto řešení vylepšuje a zdokonaluje, někdy zapomínáme se podívat na problém úplně od začátku.
Protože skutečně funkční a ekologická řešení bývají většinou velmi jednoduchá


ČERNÁ VODA

Takže podívejme se na jedno takové řešení ohledně černé vody (výkaly+moč+voda). Ve skutečnosti jde o nejhorší možný koktejl který vytváříme. Jde o velké bakteriální fekální znečištění a ve vodě bývá navíc chemické znečištění. Todle rozbourat ekologicky a jednoduše ani nejde.
Kdysi jsme měli chatu a tam byl septik s trativodem. (To není dobré řešení!) Černá voda se zasakovala do půdy kde ji využívali rostliny okolo. Problém je že v chatové kolonii je takových septiků více. A zároveň tam postupně vznikají vrtané studny. Kontaminace studen je jen otázkou času.

Jenže i budování a údržba čističek není ekologické a trvale udržitelné řešení. Vyžaduje velké energetické vstupy na budování, údržbu i provoz. Přes dotace na ně většina vesnic dosáhne, ale to neznamená, že zvládne údržbu a provoz. A jakmile skončí jejich životnost, bude se muset zase dotovat. Vesnice, která dříve živila města, se tak stává v obchodní době spíše ekonomickou přítěží. Ale jen proto, že zkouší řešit věci způsobem města.

Při tom jestli mne permakultura naučila jak hledat řešení, tím nejúžasnějším je:
Pokud vzniká neřešitelný problém - zkuste jej přestat vytvářet!

Co černou vodu prostě nevytvářet. Jakmile ty tři věci nesmícháte, není to zas tak složité odbourat. A to je konstrukce kompostovacího záchodu.
To co vám zbude pak je šedá voda a pokud začnete užívat ekologické přírodně odbouratelné čistící prostředky, pak je tato voda úžasným zdrojem pro vaší zahradu. Dokonce lepším než podzemní voda, rostliny nemají rádi příliš dokonale čistou vodu. Chtějí mít v ní rozpuštěné živiny.


KOMPOSTOVACÍ ZÁCHOD

Existují mnohé konstrukce a výrobky na tomto poli. Ale já se teď nechci věnovat výrobcům ani jejich produktům. Ty si snadno najdete na internetu. A i když znám přesně jejich konstrukci a možnosti, nemám osobní zkušenost.
Budu se věnovat tomu nejednoduššímu, pilinovému, který snadno uděláte doma. Navíc je v podstatě nejdokonalejší co do účinnosti a vyrovnání finálního kompostu.
Konstrukce je jednoduchá, jde o nádobu ve které se míchá moč, stolice a piliny. Místo splachování zasypete lehce pilinami, čímž dosáhnete i estetičtějšího pohledu. Piliny sají moč a brání vzniku čpavku. Pomáhají kompostovat a vyrovnávají rovnováhu dusík-uhlík, jak to mají rostliny rády.
Když se nádoba naplní, zasype se trochou hlíny a nechá se ještě pár měsíců kompostovat v nádobě. A pak se přesype na kompost, lépe separátní kompost kde mu dáte více času. Je dobré jej pak nepoužívat na kořenovou zeleninu přímo. Ale můžete jej dát ke stromkům, prohnojení dýní na vyvýšeném záhonu (dospodu).
Pokud chcete tuto problematiku nastudovat detailněji, doporučuji knihu: Lidský hnůj.


KONSTRUKČNÍ DETAILY

Přesto bych doporučil pár technických zkušeností ze své praxe.

  1. Dostatečně velká nádoba. 20-30 litrů. Pro rodinu spíše 30 litrů. Pilinový záchod se plní rychleji protože přidáváte piliny a malá nádoba je otravná potřebou často měnit. Nad 30 litrů by zas byla nádoba už dost těžká na manipulaci.
  2. Možnost otáčet nádobou nějak jednoduše. Jinak se plní nerovnoměrně k jedné straně.
  3. Musíte být schopni ji snadno vyndat a vsadit novou nádobu. Což znamená nejen přístup, ale i manipulační prostor. A musíte mít kam dávat plné nádoby, skladovat dočasně aby nevyschly, ale ani se nezalili deštěm.
  4. Pokud je v interiéru můžete jej dovybavit odvětrávacím komínkem, ale piliny jsou v základu dostatečným řešením proti zápachu.
  5. V interiéru je dobré zamezit přístupu mouchám. Potom venku už to dle mne tak nutné není. Vnímám je jako součástí těch, co zpracovávají hnůj.
  6. Podívejte se po nějakém zdroji pilin. Lépe jemnějších pilin. Třeba pila vám je jistě levně prodá. Není to zas taková spotřeba. Beru je do velkých bramborových pytlů vždy po třech a u pětičlenné rodiny je to tak cca na půl roku.
Obrázek je ilustrační, byť hlína je součástí koloběhu všech živin
a to i lidského hnoje.