STĚHUJEME ZAHRADU
Mimo vyměření stavebního místa a stavby byla první pracovní cesta na pozemek sázet rostliny, stromy a keře budoucí zahrady. Na to se přišli podívat i sousedé, málokdo začíná stavbu zahradou. Dostal jsem se tak do podezření, že jsem stejné sorty jako minulý majitel, který na pozemek po léta jezdil, ale nikdy žádnou stavbu nezačal. Jen sliboval že snad již příští rok. Nejbližší soused je zedník, nekonečné odkládání stavby, která z pohledu profesionála není tak náročná, jen těžko chápe. Ale v našem případě šlo o to přesadit naši část zahrady z Černé Hory, našeho dřívějšího bydlení, odkud jsme se s definitivní platností odstěhovali.Z vyměření vyšla i svažitost terénu, která se mi původně nezdála tak dramatická. Ale skutečnost ukázala že přes relativně malý rozměr stavby bude na úhlopříčce skoro metrový rozdíl.
ZAJIŠTĚNÍ STAVBY
Další návštěva ale již byla pracovní. S pomocí bratra a kamaráda jsme vystavěli provizorní oplůtek, zajištění stavby. A odryli drny v místě budoucích patek pro větší viditelnost.Další přípravnou prací a další víkend byl ve znamení postavení zázemí, kůlny na nářadí, přespání a uvaření. Uvažoval jsem o půjčení marintgotky, ale samotná doprava se mi zdála dražší, než něco vystavět. Zvláště když ji budu potřebovat jen na pár měsíců, než vznikne hrubá stavba a zajistím ji. Jednoduchá bouda z latí, prken a dřevotřískové desky o velikosti 2 na 2 metry trvala dvěma lidem dva dny. A náklady na materiál dosáhly 5.000,-.
Cena za oplocení a materiál kůlny, kterou ale nebudu počítat do celkové ceny stavby, je: 10.000,-
Stejně tak nebudu započítávat cestovní náklady a jídlo.
PATKY
Z počátku jsem zvažoval ruční kopání patek. Vykopat devět metrových děr se nezdálo jako příliš náročný úkol. Ale jak jsem dřívějšími cestami navázal bližší vztahy se sousedy a zjistil od nich, že soused druhým směrem má bagr. Má to blízko a na půl hodiny práce. Tak jsem se dohodl s ním. A jsem tomu rád. Při bagrování musel rozbíjet betonové desky a podlahy původní zástavby.V této části začala stavba působit spíše depresivně. Krásná louka a zahrada se změnila v díry a hromady hlušiny. Dům nejen nerostl, ale naopak lezl do podzemí. Místo tvůrčího procesu se spíše rozbíjelo a sypalo.
Dalším krokem bylo vybetonování desek pod patky. Nejdříve jsem zvažoval že budu beton míchat, nechal jsem si přivézt i písek, ale mimo pracovní náročnosti, bez míchačky by se muselo míchat ručně, tu byl problém s nedostatkem vody. A bez vody se beton dělá špatně.
Proto jsem sehnal zdroj hotového betonu. Původně jsem se snažil sehnat celou potřebnou dávku, ale byl jsem upozorněn z betonárky, že to sám nedám. Ale že mi mohou poslat Avii s jeden a půl kubíkem (s dopravou cca za 4000,-), a až to zpracuji jen zavolám a dovezou další. Což bylo přesně to, co jsem potřeboval.
V rámci jednoho dne jsem uložil tři kubíky betonu do děr v tloušťce něco přes 30cm. Jen pro orientaci, při vzdálenosti děr 2 - 12m jsem sám s kolečky a lopatou zvládl navézt jeden a půl kubíku betonu za tři hodiny pohodového tempa. Beton jsem stínil plachtou a vysypán byl také na plachtu pro snadnější sběr z drnu.
Hlavní nevýhodou tohoto přístupu bylo časové omezení, beton mi mohli přivézt jen v pracovní den a to do tří hodin. A tak jsem na to zůstal sám. Bez pomocníků.
Po týdnu přišlo na řadu postavení patek, konečně se vyhrabat ze země a vystávět něco nad terén. I zde jsem zvažoval dvě možnosti, použít ztracené bednění, nebo vystavět bednění z desek a plnit je betonem. Náklady obou variant se v podstatě rovnají. Desky by získaly přednost, jako kvalitnější varianta, kdybych byl na rovině. Ale spodní patka i s podzemní částí měla měřit skoro jeden a půl metru na výšku, neměl jsem odvahu zda to postavím dost pevně aby vydržela váhu hutněného betonu. A pak by to znamenalo od začátku ji celou plnit lopatou vrchem, to jest přes metr výšky. Ztracené bednění roste postupně.
S naivitou jsme si objednal kubík a půl betonu. Avie jej složila na pozemek, ale já se zdržel navážením cihel ztraceného bednění a vyměření přesného umístění patek. S pečlivostí jsem podklad navlhčil i cihly a začal stavět. Šlo to pomaleji než jsem čekal a beton přituhával úměrně tomu, jak mně ubývalo sil. Bez pomocníka jsem to nedával. Musel jsem si to přiznat a tak jsem větší část betonu obsypal a zhutnil okolo spodních částí patek. Do rozdělaných patek zatloukl a dohutnil železa, pro větší pevnost.
Pro změření rovin jsme počkali až se sešeří a laserovou vodováhou na připravené kolky jsem u každé patky nakreslil budoucí vrch patek.
Na druhý den jsem se již domluvil se sousedem na výpomoci. S ním už bylo dostavení patek s pomocí dalšího jeden a půl kubíků betonů hračka a zábava. Zbyla opět více jak polovina, kterou jsme nahutnili do komínové patky a dostali ji tak na terén v celé ploše výkopu. Můžu tak jeho umístění upravit dle konstrukce domu, krovu.
Vršek patek jsme rovnali do roviny třemi způsoby. Pokud to bylo hodně, nakreslil jsem rovinu na cihlu a odřízl ji flexou (měl jsem půjčenou elektrocentrálu). Pokud hodně málo, navršili jsme beton navrch a srovnali ručně. Jinak jsme si udělali s prken bednění a to jsme upevnili tak, aby bylo vrchem v budoucí rovině a to vyplnili betonem.
Pomocí provazu jsme si na vrchu patek vyznačili rovinu budoucího nosného trámu a na ní uložili do patek závitnice (spodek utopený v betonu jsem pro větší pevnost ohnul).
Cena za patky celkem: 30.000,-
Pracovní čas: 30 člověkohodin
ŠLO BY TO JEŠTĚ LEVNĚJI?
Především jsem dal 5.000,- za písek do betonu, který jsem stavebně nevyužil. Na druhou stranu si na něm hrají děti, naše i sousedů, a nelezou mi tolik do děr a neruší. Už to má svůj význam. A stále doufám že jej ještě použiju, třebaže se hromada znatelně rozšířuje do svého okolí.Bednění či betonové cihly se ukázaly jako cenově podobné varianty. Za cihly jsem dal cca 3.500,- za desky by šlo o podobnou částku. Desky by se dali možná využít ještě v další fázi stavby, ale do bednění by šlo o něco více betonu. Ušetření by bylo 1.000-2.000,- což v celkové částce nehraje tak významnou roli.
Na stavbu patek by stačila i jedna Avie betonu, pokud bych měl jednoho až dva pomocníky a vše bylo předem připravené. To je částka 4.000,- kterou jsem dal navíc. Ale ta se neztratila, uhutnění spodku patek do výšky jedné až dvou betonových cihel zpevní výrazně stabilitu patek.
Menší dům by měl méně patek a tím by byl levnější, ale naše rozhodnutí vše v přízemí už nedovolovalo zmenšit rozměry bez výraznějšího omezení požadavků.
Největší ušetření by se dosáhlo mícháním vlastního betonu. Možná i 10-15.000,- Proticenou by bylo značné navýšení pracovních hodin. Ale ne vždy můžete jít nejlevnější cestou. V mém případě nebyla voda ani elektřina. Tam by již šlo o extrémní pracovní naložení a extrémy nejsou nikdy nejlevnější.
Celkové náklady duben: 48.500,-
Pokračování zde
