pondělí 6. října 2014

Hlína dekorativní

Hlína má tisíc tváří a každá je krásná svým vlastním způsobem. Abstraktní malby hlinkou a jíly, hliněné poloreliéfy zvířat, sgrafita mandal či pásové vlisy vytvářející dojem luxusnosti. Je mnoho způsobů, kterým se dá hlíně vtisknout jedinečnost, ale každá vyžaduje od tvůrce určité znalosti.

Je omítkář, řemeslník tvořící omítky interiéru, a je dekoratér. Požadavek na dekoratéra je nejen detailnější zvládnutí technik práce s hlínou, využití možností které má a jemných nástrojů pro práci s ní. To zvládne i mnohý řemeslník. Však také občas zatouží po tom,vytvořit něco pracovně náročnějšího a estetického. Ale ....


DEKORATÉR

Ale požadavek na dekoratéra, a to i v případě kdy sám nenavrhuje podobu díla, je mnohem větší. Estetika má svá pravidla, která vycházejí z psychologie duše a krásy. Jsou odpozorována a nadefinována.
Dekoratér musí zvládnout i práci s barvami (chápat jak barvy fungují na lidskou psychiku. Jak,se doplňují, zvýrazňují, podtrhávají či vyvrací.) Dekoratér musí chápat geometrii prostoru a jak s ním pracuje lidský mozek (jak působí středová kompozice, pásová, souměrná či zlatý řez. Jaký prostor má prvek zabírat aby nebyl příliš umlčen či hlasitý. Co prvek podtrhne a co jej naopak zcela zničí.)
A osobně bych požadoval u dekoratéra i schopnost práce s lidmi. Schopnost poslouchat a hledat to, co je často jen naznačeno, či řečeno napůl, a s těchto fragmentů poskládat požadované přesně na míru. Vyjádřit svým dílem jiné. Tvořit nejen pro jiné, ale především za ně. Umět vyjádřit jejich osobnost skrze své schopnosti.


NAIVITA NEZNALOSTI

Hlína si vydobyla své postavení v novostavbách, ale po dlouhém začátku, kdy byla jen omitkovým médiem, začíná být konečně brána i její dekorační schopnost. Čím dál častěji se setkávám s požadavkem vtisknout místnostem skrze hliněné omítky jejich jedinečnost, kouzlo, estetiku. Pozoruji to nejen u zadavatelů, vlastníků domů, ale čím dál častěji vídám i díla dalších řemeslníků.
Jsem tomu rád, protože hlína je tradičním prvkem estetiky a vyjádřeni myšlenek. Svede být jak vysoce luxusní, tak primitivně živočišná, meditačně duchovní, či umělecky abstraktní.
Ale mnohá ta díla postrádají ve svém tvůrci  schopnost a znalosti dekoratéra. Často jsou nesprávně umistěna, nesvedou koexistovat s ostatním v interiéru, či barevnostně neladí. I když se může zdát, že jde o zdánlivé maličkosti, je výsledný dojem někdy narušen, či dokonce zborcen v jiný. Což je tím více škoda, že po řemeslné stránce jde o precizně zvládnuté řemeslo. (Což je způsobeno právě jen tím, že přes vysoké zvládnutí technik chybí řemeslníkovi znalosti, teorie barev, geometrie a pochopení působení vlastního díla na lidskou mysl.)


LEKTORING

Umělecké techniky zpracování hlíny i práce s prostorem interiéru má mezi řemeslníky stále pověst něčeho okrajového, nedůležitého. Co se jich netýká a je vhodné jen pro nadšence a bohémské patlače. Ale praxe ukazuje že timu tak není. Dekoratérské dovednosti jsou a budou žádané.
Nad tímto vším jsem přemýšlel, když jsem se připravoval na vedení kurzu U4 a U5 hliněných omítek. Kurzů věnujících se navrhování interiérů a uměleckým technikám v hlíně. Byl to pro mne první kurz tohoto druhu. A přes kladné přijetí od účastníků je tento článek mým zamyšlením nad tím, co by mělo být výstupem. Jaké znalosti a dovednosti jsou třeba pro zvládnutí náročného úkolu dekoraterství. Co udělá z řemeslníka dekoratéra. Protože živelnost a naivita, která před lety vládla v hlínaření, a která už konečně mizí na úkor skutečné řemeslné znalosti, musí vymizet i v dekoraterství. Jen tak budeme moci svá díla prezentovat nejen mezi nadšenci pro přírodní stavby, ale i v zahraničí, mezi odborníky a špičkovými tvůrci.



Těší se na setkání za rok na kurzu dekoraterství U4 a U5 lektor, hlínař a tvůrčí duše Ondřej Netík