HLÍNA JE FUNKČNÍ I ESTETICKÝ MATERIÁL
Africké stavby postavené z hlíny jsou nejen plně funkční a domyšlené z hlediska místa, ale také ozdobené tradičními technikami. Je z nich cítit radost, plnost a především duše. Dům je tam kulturní proces, který nekončí jeho postavením, ale plným dotvořením (Když muži staví dům, ženy zpívají a tančí. A když skončí, tančí a zpívají muži, zatím co ženy dům zdobí.)
Přírodní materiály byly vždy nejen zpracovávány na domy a předměty, ale také zdobeny. A pro hlínu to platí nejvíce ze všech materiálů. Je plastická, snadno tvarovatelná, dá se barvit do mnoho odstínů, začistit do mnoha různých povrchových efektů, existuje obrovská škála uměleckých a individuálních technik. Jen samotné vyjmenování a jejich představení by vydalo spíše na knihy, než na článeček, který právě píšu. Hlína svede být velmi osobitá a umožňuje vyjádřit opravdu mnoho.
 |
| Škála barev zahrnuje možnosti užívat různé pigmenty, užívat barevné směsi, i jejich vzájemné kombinace v různém poměru. Jednotlivé destičky představují zde výběr barev pro určitý interiér. |
OMÍTKAŘINA
Je proto až nepochopitelná jedna věc. Přesto že se hliněné omítky již v našem stavebnictví zabydlely, stále jde jen o jakési ukročení. S hliněnou omítkou se pracuje často tak, jako by se jednalo o cementovou omítku. Postupy a filozofií obvyklou pro cementové omítky. Ale podstata věci není skryta jen v chemické struktuře, čistotě materiálu a pozitivním působení hliněného materiálu na člověka. Ale i v myšlence a duši, která je do věci skrze zpracování a podobu ukládána.
Pro příklad příklady z praxe. Na jednom z domů jsem použil na vnější fasádu vápenné omítky (žádná hlína), kterou jsem zpracoval do výrazných nerovností a zaoblení rohů. Také jsme ji připigmentoval přírodním minerálním pigmentem. Výsledkem je dojem hliněné omítky. Na druhou stranu už jsem dělal i klasickou rovinu přes omítník, na kterou se nakonec natáhla bílá hliněná omítka kterou jsem zafilcoval, to je ve stavebnictví klasicky užívaný postup. Výsledkem je hliněná plocha, kterou si většina splete s cementovou natřenou zdí.
Celý svět je svým způsobem iluzí. Tvořit věci tak, aby vypadaly jinak vnáší do díla určitý duševní rozpor. Jako by skrytou, byť neškodnou až hravou, lež.
Bohatá škála technik je málo využívána z mnoha důvodů.
Jedním z nich je určitě způsob života, kdy naše domy zaplavujeme množství věcí a tak samotný dům tvoříme stroze. (I když méně věcí je jistě pro naše duševní žití lepší.)
Dalším důležitým vlivem je jistě cena lidské práce. Celá politika západních společností neustále prodražuje lidskou práci, což vede nejen k nesmyslným civilizačním efektům (konzum, výroba v zemích třetího světa, neopravování věcí, výroba robotů a růst umělé úřední zaměstnanosti), ale především k dalšímu ochuzení estetiky a duše. I když zde to nemusí být na místě, mnohé techniky jsou pracovně velmi snadné a rychlé, v podstatě nepředstavují žádné navýšení.
Ale asi nejčastějším důvodem bude nedostatečná informovanost a obava z nových technik. ( I když v tomto případě jde spíše o zapomenuté tradiční techniky. Svět posledních několika generací se stal podobou bílých cementových stěn.)
 |
| Barevná škála a pozice vůči sobě, jen je zde modrá (která je v hlíně možná, ale ne přirozená) nahrazena zelenou. |
HLÍNA TRADIČNÍ I MODERNÍ
Po mnoho tisíciletí se hlína přizpůsobovala proměnám lidské estetiky. Právě tyto proměny jsou i důsledkem rozvoje tak širokého spektra technik zpracování hliněných materiálů. A i když se s o hlíně mluví často jako o tradičním materiálu, zároveň jde o velmi přizpůsobivé médium, které dokáže vyjádřit každý pocitový požadavek. Skrze estetiku, proporce, barvy, rozložení, techniky vtisknete interiéru osobitost, jedinečnost, duši. Nevystavíte dům jen v matérii, jako bydliště, ale i v kráse, jako zcela osobní vyjádření, jako pozvánku do vašeho světa. To je skutečný potenciál hliněných omítek. Využití široké škály možností k dosažení krásy.
Proto mne trochu překvapuje, že ač zájem o naučení se řemeslného zpracování omítek (namíchání, nanášení a opravy) je veliký, a rychle narůstá, zájem o umělecké a estetické znalosti poněkud pokulhává. A to jak ze strany řemeslníků, samo-zpracovatelů, tak i zákazníků. Materiální zpracování zaostává za estetikou a duševní hloubkou.
Ale bylo by zbytečné lkát a při tom nic neudělat pro nápravu. Požadavek je málo, pokud by nebyla možnost si tyto znalosti osvojit. A to jak pro zájemce z řad svépomocných, tak i řemeslníků.
DEKORATÉR
V červnu se v rámci mezinárodního partnerství a sdílení hlíny konal v Hostimi kurz vedený německou lektorkou Irmelou Fromme. Tímto kurzem bylo u nás konečně akreditováno několik lektorů v navrhování a zpracování uměleckých technik v hliněných materiálech. A ač se i před Irmelou užívalo (byť sporadicky) dekorativních technik, já věřím že jejich čas teprve nastává. Ale zpět ke kurzu.
Jde o kurz který se věnuje schopnosti pracovat s barvami a jejich působením na lidskou psychiku. Způsobům jak vizualizovat návrh a vytvořit pracovní náhled. Jak umisťovat prvky či plochy. A především škále technik, které se dají využít.
Pro širokou veřejnost, řemeslníky i tvořivě chtivé, se tento nabitý dvojitý kurz (U4 + U5) otevře letos 18. - 21. září. Stále ještě nabit dojmy a nápady, které jsem si z něj odnesl já, se těším na osobní setkání s letošními
zájemci, neb tento kurz povedu. (Letošní kurzy se plní rychle, tak že pokud vás toto téma opravdu zaujalo, a chcete jej poznat podrobněji, doporučuji se včas přihlásit. Podrobnosti ZDE.)
