pondělí 16. června 2014

Hranice a sebekultivace v sexu

Jsou kurzy kde se dozvíte něco zajímavého a třeba i potřebného. Ale pak jsou i kurzy, které vás naučí něčemu praktickému, a to je mnohem lepší. Ale existují i kurzy, které vás posunou, donutí změnit. Každá změna "bolí" a přirozeně se ji bráníme. Raději se spokojíme s nedokonalostí, než abychom překročili své hranice.
Několik článečků na toto téma jsem tu již napsal, přesto bude tento nejsložitější z nich. Protože tento článeček je pro muže, tak sebejistých a pyšných na své výkony a znalosti. A tentokrát není ani o schopnostech milence, jako poznání ženy. Ale sebepoznání a pochopení vlastní sexuality a těla. Teprve tímto se dostaneme na samou hranici své sexuality a počátek pochopení tohoto tématu.


NAŠE OSOBNÍ HRANICE A PÝCHA

V tématu o kterém se nebaví ani v rámci rodiny, natož přátel či zcela veřejně, bez určitých rozpaků a zakrývání, je těžké cokoliv psát, aniž bych neriskoval nepochopení či zkreslení svých myšlenek. Naše osobnosti mají mnoho různých hranic, ale málokterou z nich střežíme úzkostlivěji. A pak je tu falešný obraz morálky, který vše zakrývá temným pláštěm sprostoty, nízkosti, až zesměšnění. Cokoliv, co se se týká tohoto tématu, o tom přeci slušní nemluví. A už vůbec ne veřejně. Ale přesně to teď dělám!
Pochopení vlastního těla a sexuality jsme se učili v pubertě všichni sami. Občas se mluví o tom, že dívky na tom bývají se sebepoznáním špatně, stejně jako se sebepřijetím. Že jen určité procento zná své tělo natolik, aby ocenily sílu a kouzlo vlastního těla. Ale ani muži na tom nejsou o moc lépe. Zaměnili jsme docílení orgasmu za cíl a tím spokojeně dosáhli většinového úspěchu. Třebaže jsme tím pochopili příliš málo ze skutečné hloubky možností i své vlastní síly.
Jenže penis je pýcha muže. A pýcha nepřiznává nedokonalost či pochybnost. Překročit tuto hranici je těžké až bolestné. Už přiznat pochybnosti je nemyslitelné a ponižující, a před jinými muži tím více. To vše je však jen lží naší falešné dokonalosti.
Pokořit pýchu svého mužství, neznamená pokořit penis, ale zbavit naši mysl iluze dokonalosti. Jen tak je možno se na cestu za dokonalostí vydat. Pokořit pýchu, znamená zbavit se lží předsudků, které nás zatěžují. OSVOBODIT SVŮJ PENIS! SVÉ MUŽSTVÍ!


 STELLA

Na své cestě sebezdokonalení jsem navštívil další kurz a to: MUŽSKÁ SEXUALITA - CESTA VĚDOMÍ vedený Stellou Krenčejovou. Přiznám sám, že již odhodlat se ten kurz projít, nebylo pro mne lehké rozhodnutí. Mužská ješitnost všeho, co se týká jeho osobních a intimních záležitostí umí být stejně tvrdá jako penis. A stejně tak neústupná.
Ale pokud budu objektivní, ač je to na mužské, měl jsem i strach. Není to první kurz, kterým jsem u Stelly procházel. Ale všechny předchozí se týkali pochopení ženského těla a žen, a mých možností vůči nim. Zatím co tento kurz jde hlouběji do mne sama.
Možná si někdo vzpomene, jak jsem vyprávěl o dávných kulturách, kde do sexu zasvěcovaly kněžky? S hlubokou znalostí, respektem a úctou ke všem zúčastněným. Ale zároveň, a právě to  naší kultuře chybí, zcela otevřeně, přímo, bez předsudků a obcházení, či dokonce lží. Tak si připadám se Stellou.
Stella se neptá, nakolik jste otevřeni a připravení, ona vede své kurzy otevřeně. Tak otevřeně, že vás může šokovat, narazit na vaše hranice.
Na ty hranice narazí skoro určitě. A s jemnou citlivostí i otevřeností kněžky vás přesvědčí jít za ně. Otevřít se a posunout své falešné předsudky. Dvoudenní kurz je příliš krátký na to, aby mohla nechat muže překračovat své hranice svým osobním tempem. A ač to činí s jemností a inspirativností ženské síly, i tak se mužská pýcha vzdává nerada. Tohle není pro každého muže (ač by to "každý" z nás potřeboval), je dobré být otevřen svému sebezdokonalení, připraven se posunout. Nebo vás ta kněžka zatáhne do míst, které budete chvíli rozdýchávat. (Ono to i o rozdýchávání konec konců je!) A mužské já - mužství, je s penisem propojeno nejen slovně.


PŘEMÝŠLENÍ O PENISU

Ovládat svůj penis neznamená dosahovat cílů nejkratším možným způsobem, jako se tomu děje často okolo nás. Není to o soustředění na cíl, ale poznávání cesty. Využití cesty ke svému zdokonalení a učení se. K sebepoznání a schopnosti dávat štěstí, probouzet v ostatních to nejlepší z vás. Je to vaše zvednuté mužství, které se sebevědomím proniká světem s láskou a pochopením toho, že vedete po stejné cestě další. Že předpokládaného cíle nemusí být dosaženo, mnohem důležitější je způsob jakým se prosazujete. Co v ostatních, ALE I V SOBĚ, probouzíte. A jak si to umíte užít. A o tom je Stellin kurz, který jsem navštívil.
Tento krátký odstavec je schválně psán dvojsmyslně, může být vnímán zcela fyzicky o mužství jako penisu, nebo metafyzicky - mužství jako cesta muže. Ono to spolu totiž opravdu velmi úzce souvisí.




KNĚŽKA

Stella vede i kurzy pro ženy. A z počátku vnímala určité pochybnosti, jak bude vnímáno vedení ženy v tématu mužů. Věřím že toto jistě napadlo i mnohé z vás. Má osobní odpověď pro mne samotného, a věřím že to pro vás odpovědí být nemusí, pak se ale zeptejte přímo Stelly či jiných účastníků, je: Jsem rád že v té skupině mužů, účastníků, byla alespoň jedna žena, ač lektorka. Zjemňovalo to atmosféru a vedlo nás muže se překonávat. Tahle cesta potřebuje jemnost a intuitivnost. Svou zasvěcující kněžku. Kněžku lásky i sebelásky. (To nádherné spojení dvou úcty zasluhujících slov nám bylo falešným moralizováním tak žalostně pokřiveno v opak, až z toho je smutno.)

Pokud chcete zkusit jít touto cestou, ať žena či muž, z vlastní zkušenosti bych vám doporučil Stellu. A děkují jí za ten kousek cesty, který mne vedla. Za směr, který mi ukázala. (stránky Stelly)