Sdílím své zkušenosti

Jak bych začal. Asi tak, že nevěřím na dělání se chytrým a úžasným, který vás všemu naučí. A nejlépe se ještě dělat tajemným, naučit vás jen kousek a nalákat na mnoho dalších kousků. Vydělávat na neustálém sdílení nesdílení.
Neumím to. Přesněji, nechci to umět, protože to nemám rád. Přímo nenávidím, když se nechám nalákat na nějaký kurz, abych došel k poznání, že přednášející řekl méně než půl a další část slibuje v pokračování. (Když je to na pokračování, chci to vědět předem.)

Nemám nic proti přednáškám, občas přednáším. Jsem proti vypočítavosti, místo skutečného sdílení. Nemám rád lidi, kteří se bojí rozdělit o své znalosti v obavě, že přestanou být něčím jedinečný. Kteří se bojí rozdávat sami sebe bohu i lidem. A to o VŠECHNO!
Kteří se bojí pomáhat ostatním dosáhnout své úrovně. Jako by sami dosáhli nějakého kýženého vrcholu, ze kterého nechtějí být shozeni. Je to malicherné a dětinské. Neexistuje vrchol, jen cesta. Dokonalost je daleko, dost daleko na to, aby vám jeden život nestačil. Ty, co se odmítají dělit o získanou pozici podezírám ze stagnace. Ze strachu razit cestu dál, dosahovat dalších úrovní poznání, učit se.

Další  důvod, proč věřím v plné sdílení zkušeností je ten, že neznalost plodí chyby, strach a závislost. Ve svém předchozím příspěvku jsem pranýřoval "snadné a rychlé návody" právě proto, že nesdílí všechno.
Protože skrze chyby a neznalost se rodí nedůvěra ve vlastní schopnosti a strach. A to vše vede k závislosti.
Nechci pomáhat lidem proto, že jsou na mě závislí. Ale proto že chtějí pomoc na cestě.

Kašlu vám na marketing, nevěřím v konkurenční boj a už vůbec v utajení firemních či řemeslných informací. To vše je o strachu ve kterým žít odmítám. Já věřím v lidský růst, sdílení všech svých zkušeností, v rozdávání se na své cestě. Mí "konkurenti" jsou mí přátelé, se kterými se rád rozdělím o vše, co vím. A nejen s nimi.

Protože se k přednášení dostávám jen výjimečně, a protože jsem spisovatel, je pro mne přirozenější mé vědět-jak sdílet skrze psané slovo. Některé informace jsem opakoval již tolikrát, že se sama ta informace stala pro mne ustálenou, až dokončenou. Je čas jít dál a nevracet se k tomu samému, poznat další vrcholy. A sepsání dosaženého je dobrý způsob, jak si vše ujasnit a uzavřít.

Bude toho více, ale v této chvíli jsem sepsal ty nejzásadnější znalosti, které vám dávám k dispozici, do dvou elektronických příruček. Obě naleznete na těchto stránkách (zde).

JAK BY NAVRHOVALA DŮM MATKA PŘÍRODA

Díky Permakultuře jsem se naučil nový pohled na navrhování. Naučil jsem se jak navrhuje struktury matka příroda. Stále spadáme pod její přírodní zákonitosti a naší snaze dokázat, že tomu tak není se musí smát. Naším předraženým a nefunkčním stavbám se musí smát. Příroda dělá věci optimálně. S nejmenšími náklady dosáhne největšího efektu! Já vám řeknu v 5 krocích jak! 

SLÁMAŘINA

Často slyším od stavebníků, kdybychom tohle věděli od začátku, šlo by nám to o hodně rychleji. A často vidím chyby, které vznikly z neznalosti či zanedbání zdánlivé maličkosti. Chyby, které se následně nesnadno odstraňují a nevypadají dobře. Tohle je učebnice, jak to udělat dobře. Zkušenosti několika let přepsané do postupů a vysvětlení co a jak.