Dům levně 2 - založení domu

Jak postavit dům levně, třeba i za 100.000,- kč? Jak neutratit zbytečně mnoho hned při zakládání stavby? Na co si dát pozor? A jde to i jinak?

Smyslem založení domu, vybudování pevného základu, je dosáhnout stabilní podklad pro celou stavbu, nebo váhu domu optimálně rozložit. Čím jsou podmínky nepříznivější, tím může být založení dražší.

• Pevnost horniny pod domem (skála unese větší zatížení než písky či podmáčené jíly)
• Svažitost pozemku (vytváří boční síly, základ zajišťuje dům proti posunu)
• Váha domu - zatížení horniny (Velikost domu a užitý materiál)
• Možné otřesy (důlní činnost) a citlivost konstrukce na ně
• Podmáčenost (souvisí s pevnostní horniny - voda snižuje pevnost jílových složek a mění je v mazlavou hmotu. Pokud na pozemku pramení na jaře studánky, musí se váha stavby více rozložit. Ale je to i způsob, jak si dům poškodit. Pokud vám okap stéká k základu domu a voda není odváděna dál, může hornina ztratit pevnost a základ prasknout.)

Z uvedených věcí můžete ovlivnit pouze velikost domu, ostatní je dáno pozemkem. Pokud nestavíte vyloženě malý domek, který zatěžuje horninu jen minimálně, budete potřebovat odborníka, který posoudí podloží a navrhne potřebný základ. Na druhou stranu projektanti se vždy jistí, to znamená že základ určitým způsobem nadimenzují. Přitom míra tohoto navýšení je různá, může se lišit dle projektu až o násobky. (Není nic neobvyklého, že vám základ na 2 patrový dům nadimenzují tak, že by unesl i 6 pater.) Násobná pak je samozřejmě i cena. Proto může výběr projektanta cenu značně ovlivnit.

Konstrukční zásady které musí splňovat základ domu:

• Dostatečná nosnost v průběhu roku (za jarního tání i mrazu)
• Vybudován do nezámrzné hloubky (víc jak metr pod povrch)
• Zajistit aby základem nevzlínala voda do konstrukce stavby

Dle čeho se odvíjí cena základu?

• Dle materiálu a rozsahu práce (velikost základu x pracnost)
• Dle způsobu hydroizolace (způsobu zastavení vzlínající vody)

Něco málo o hydroizolaci. Dnes užívané postupy jsou sendvičem chemických nátěrů a neprodyšných materiálů, jejíž cena není nízká. Navíc, ač se materiály stále zdokonalují, přesto jde o cestu na způsob "poručíme větru dešti." Žádný výrobce vám na ni nedá záruku v délce životnosti domu. A v případě, že dojde k jejímu porušení, což jednou jistě dojde, je to v místě základu nesnadno opravitelná chyba. Naši předkové využívali raději fyzikálních zákonů. Nesnažili se vlhkosti bránit (zastavit ji), ale pracovali s ní. Umožňovali ji do konstrukce volně vstupovat i vystupovat. Zajímavé je, že takto udržíte v konstrukci relativně nízkou vlhkost (většina i přírodních materiálů (dřevo, sláma, hlína) degraduje pouze při dlouhodobé vysoké vlhkosti), a to i bez nějaké chemické ochrany či nátěru. Naopak, snaha ochránit materiály před vlhkostí uzavřením často vede k tomu, že "zalepený" materiál nemá možnost dýchat, pomalu vnikající vlhkost se koncentruje, až dostoupí ke kritické hodnotě a dojde ke zničení konstrukce. 

Jsou dva způsoby jak zastavit vzlínající vodu:

• Oddělit nenasákavým materiálem odolávající vodě (dubová destička, březová kůra, sendvič nátěrů a hydroizolačních fólií)
• Vzlínající vlhkost odvětrat (přístup vzduchu a podpora jeho pohybu v konstrukci základu)

KONSTRUKCE ZÁKLADŮ

Nejdříve stavebnictvím užívané (moderní) založení domu?

Zemní vruty - tvarově opravdu připomínají zvětšený vrut vytvořený z trubky, který se zavrtá do země. Jejich instalace je rychlá. Cenově vychází jeden do 400,-. Ale při nosnosti do 300kg na jeden bod, jsou použitelný pouze pro lehké a malé dřevokonstrukce do velikosti zahradního domku.
Na patkách - jednotlivé "patky" (vybetonované sloupky) jsou založené v nezámrzné hloubce a vystupují dostatečně nad terén, aby vznikala pod domem odvětrávaná mezera. (Případně může být tato mezera opticky zakryta navýšením okolního terénu.) Díky tomuto odvětrávání není problém s vlhkostí od země, ani s radonem. Pro izolaci podlahy je možno použít levnější izolace, které potřebují "dýchat". Jedná se o nejlevnější způsob jak založit stavbu dle současných zvyklostí. (Malý objem práce, snadné vyrovnání, jen bodové odizolování od vlhkosti například pomocí dubových destiček, obejde se bez chemických nátěrů a směsí.) Pro malé domky je vhodný skoro vždy, pro velké může být v určitém typu terénu nedostatečný. Cenově se může pohybovat i v zakázkové práci v řádu 1.000,- Podzemní část patek může být tvarována vykopanou dírou (která se plní betonem, kamenem, případně dráty) a pro nadzemní část můžete vytvořit jednoduché bednění, použít staré trubky, nebo "ztracené bednění".

Patky ze ztraceného bednění vyrovnané do váhy podkládáním.

V tomto případě půjde o nepravidelný tvar,
proto nejsou nosná prkna rovnoběžná.

Vrchní zákrov ze dvou vrstev na koso pokládaných prken.

Betonový základ  - beton založený v nezámrzné hloubce pod obvodovými a nosnými zdmi domu. Rozsah výkopových a stavebních prací je oproti patkám značně navýšen. Celá jeho horní plocha musí být navíc odizolována z hlediska vody (hydroizolace) a bočně se izoluje z hlediska tepla.

Základové desky - dnes již skoro nejčastější způsob založení domu. S tvarového hlediska obsahuje vše co betonový základ, ale je navíc z horní strany uzavřen celoplošně betonovou deskou, která je náročná na provedení (rovinatost). Celoplošně se řeší i následná hydroizolace, případně i samotná izolace. Představuje jednu z nejdražších variant jak založit dům. Cena základové desky se pohybuje v řádech 100.000,-

Izolovaná základová deska - obsahuje vše co předchozí, ale je navíc od horniny izolována izolačním sklem (pórovité skleněné kameny), což představuje další výrazné náklady.

Dále následuje několik "alternativních" způsobů založení domu, které jsou vhodné především pro menší domy a pevnější terén. Nejde ale v pravém smyslu slova o základ, protože zpravidla nejsou provedeny do země, propojeny se zemí, jen na ni leží. Často se při tom užívá i štěrku, který jako volně nasypaný (nespojený) nesákne vodu, ale odvádí ji a prosychá. Každá z těchto konstrukcí patří mezi levné.

Z volně loženého kamene - takto zakládali své stavby naši předkové. Jde o nízkou zídku založenou do podzemí, která je vyskládána z kamenů bez použití spojovacího materiálu. Na rozdíl od betonu nevede vodu, ale přirozeně vysychá díky mezerám mezi jednotlivými kameny. Není potřeba žádná izolace. Podrobněji se nebudu tímto způsobem zabývat proto, že již není používán a hodí se opravdu jen pro menší stavby.
Na pneumatikách - staré ojeté pneumatiky se posadí na terén, sype se do nich štěrk a palicí se štěrk "nabíjí" dovnitř, dokud nezaplní "natvaruje" celou pneumatiku. (Je to těžké a ne zrovna rychlé.) Jako základ se užívá jedna dvě vrstvy takových pneumatik. Ale ve svažitém terénu mohou tvořit po odkopání do roviny celou zadní stěnu, pokud se dodrží sklon této "stěny" opřený do terénu. Pak se staví cik-cak jako cihly a částečně propojují roxory, železnými tyčemi, nabitých do štěrkové výplně.

 Na panelech - nejlépe na štěrkové lože jsou položeny staré panely (staré betonové nosníky) tak, aby nepřečnívali stavbu. (Skryty před deštěm)
Na velkých kamenech - zvláště pokud nejde o svah, je užití masivních kamenů, napůl zapuštěných do země jednoduché. Musí jít o stabilní ploché kameny, které nebudou mít sklon se zvrátit.
Na paletách - základem položení na palety je to, že celá plocha je pokryta štěrkem, která odvádí z prostoru stavby vodu, a okraje tohoto pole jsou drenáží odvodněna. Čímž se voda pod dům ani nedostává. Palety, které jsou ošetřeny (ale i neošetřené kvalitnější dřevo při vzdušném položení) zvládají případnou vlhkost tím, že jsou odvětrány.

P.S.: O sklepu budu vyprávět jindy, ale hned vám prozradím, že není nic dražšího, než budovat interiér (nebo něco spojené s interiérem) v podzemí (protože hydroizolace). Sklep by měl mít vchod ven. A budovat jej pod domem má smysl jen tehdy, pokud tak velký rozsah zemních prací potřebujete pro základ domu.

Přečtěte si pokračování tohoto článku: Dům levně 3 - konstrukce, o nejlevnějších konstrukcích.