Zajímavý článek (Hrozí bytová nouze) mne donutil přemýšlet o minimální ceně domu. Článek ve zkratce poukazuje na to, že trh s byty selhal, a zároveň není možné dále násilně udržovat regulaci nájemného. Nabídnuté řešení pak ani není řešením, jen celý problém chce přehodit na obce, které budou muset budovat ubytování pro chudé (nová ghetta?).
Ale trh nikdy neselhává, jen reaguje na nastavení, která jsou platná. Prožili jsme roky přebytku a plýtvání, kterému jsme se přizpůsobili nejen my, ale i stavební zákony. Jsou rozežrané a požadují mnoho věcí, které nejsou životně nutné. Některé jsou i zastaralé (nutnost splachovacího záchodu - existuje ""zelená" kompostovací varianta). Architekti "zapomněli" jak vypadají levné a rychlé konstrukce, hledají dokonalost mnohdy až absurdní. (Jak řekl jeden můj přítel na stavbě svého domu: Mám dojem, že to snad má letět do vesmíru.) Stejně nenažrané jsou i stavební firmy, zvyklé na plýtvání, prodražování a vysoké "spropitné." Je to džungle, kde každý krok stavbu prodražuje. Ale než budeme reptat na ostatní, začněme u sebe!
Tak kolik stojí dům? Spodní hranice ve skutečnosti neexistuje. Čím skromnější budete na prostor, tím razantnější může být úspora nákladů. Většina prostoru v klasickém domě je ve skutečnosti využita méně než desetinu času. Prostor je možno optimalizovat, stohovat, segmentovat a prolínat (Permakulturní postupy). Stavět lze z levnějších a zdravějších materiálů. A naplánovat jej tak, aby jste zvládli co nejvíce sami s přáteli, či místními řemeslníky.
Pro představu trochu extrémní příklad: Když vezmete zahradní domek, který
zaizolujete, přidáte kamna, komín a studnu před ním, pak máme kvalitní nízkoenergetický domek cca 4x6m za cenu
okolo 50.000 kč. A můžete v něm strávit spokojené stáří na vlastní zahradě.
Ale vážně co takhle dům za 500.000 kč. Nebo rodinný domek jen za 300.000?
Raději volíme
přebytek, přestože způsobuje problémy většině z nás. A to ve jménu strachu z nedostatku, přestože nehrozí skutečné strádání. Toto se
projevuje ve všech lidských oborech.
Pro
příklad: Většina lékařů vám nedoporučí nejíst maso,
aby jste neonemocněli v důsledku nedostatku bílkovin, přestože je to problém jen nejchudších států Afriky. Ale neřeknou vám, že na nemoci z
přebytku bílkovin umírá 60% naší populace.
Stejné
je to i u domu. Většina lidí má obavu, aby v něm měl každý
obyvatel dost soukromí. Přitom naše společnost i rodiny přímo
trpí přebytkem soukromí, samoty. To co nám chybí, je společně
trávený čas. Větší provázanost rodin. Ale co teenagery, slýchám hned námitky. Zvláštní je, že mi to
říkali spíše mladé páry, ne zkušení rodiče znalí
problematiky. Z pohledů rodičů je pravda opačná. Jakmile dítě
začne dospívat je těsnější prostor výhodnější pro udržení
vztahu a včasné rozpoznání problémů. Luxus nás neučiní trvale šťastnými, ale celková skromnost v životě ano.
Malý dům může mít levnější a snadnější konstrukci. Je třeba méně materiálu a stavba je dříve dokončena, což je výhodné pro svépomocné stavění. V provozu má menší energetické nároky. Snadněji se udržuje, uklízí a nezaplníte jej zbytečnostmi. Jeho obyvatelé jsou více spolu, mají těsnější vztahy. Každý další metr, který ušetříte, se projeví výrazněji než předchozí. Pokud potřebujete poradit, tak mi napište.
Kolik let svého života chcete investovat do domu? (Splácení hypotéky) Kolik let, které by jste mohli být s rodinou? Kolik let strachu, že nebudete mít zaměstnání, že přijdete o střechu nad hlavou? Přemýšlejte o domě, jen jako o přístřeší před nepohodou. A žijte venku, na zahradě, či procházkou okolní přírodou. Tato "skromnost" vám výrazně zlepší život, to vám slibuji.
