Pokud chcete popovídat o mém projektu a možnostech stavby osobně, zvu vás na svou přednášku Jak stavět dům jinak - přírodně, levně a s duší, v Brně zde.
Sehnat slámu
Slaměný dům se staví z malých slaměných balíků. Ty nelze nakoupit ve stavebninách, shání se u zemědělců. A se zemědělci je zvláštní domluva. Okolo našeho domu bylo hned několik hektarů oseto obilím. A po prvotní beznaději se mi podařilo sehnat kontakt na člověka, který balíkovačku vlastní (přesto že to vypadalo na počátku že v celém kraji nic takového není, nakonec jsem nalezl rovnou tři).
Ale místní zemědělci mi nechtěli prodat slámu, že jí vyhnojí pole (zajímavá myšlenka, ač mylná). Vypadalo to, že budu slámu přivážet od Brna, kde bylo nabídek dost. Problémem by byl ale dovoz, kamión by slámu prodražil a ani by nevyjel nahoru na Paseky. Původní nástřel tisíc balíků jsem přehodnotil, do kamiónu lze naložit jen cca 800 balíků. Obešel jsem konstrukci a spočítal znovu potřebu balíků a vyšlo to na 650 ks. Sklizeň pokračovala a nervozita rostla. Stále nebylo rozhodnuto.
Pak Rusalka našla další zdroj slámy, koňáka cca 20km od nás. Jen se nevědělo kdy bude opravená místní balíkovačka. Míjel den za dnem a já odvolával každý večer brigádníky. A čas dešťů se hrozivě blížil.
A pak zavolal ráno, že se balíkuje, ať si zajistím odvoz. A já skoro sto kilometrů daleko. Domlouvat brigádníky, shánět dopravu. Nakonec nám je přivážel sám koňák autem a vozíkem. Do večera byl postaven stoh o 536 balících a zakryt plachtou, kterou mi nabídl nečekaně jeden ze sousedů. Více slámy neměl a koňákovi sousedé zemědělci slámu spálili (za což v horku co bylo chytili pokuty). Ale co, nějaké balíky jsme měli, konečně se mohlo stavět.
Pak Rusalka našla další zdroj slámy, koňáka cca 20km od nás. Jen se nevědělo kdy bude opravená místní balíkovačka. Míjel den za dnem a já odvolával každý večer brigádníky. A čas dešťů se hrozivě blížil.
A pak zavolal ráno, že se balíkuje, ať si zajistím odvoz. A já skoro sto kilometrů daleko. Domlouvat brigádníky, shánět dopravu. Nakonec nám je přivážel sám koňák autem a vozíkem. Do večera byl postaven stoh o 536 balících a zakryt plachtou, kterou mi nabídl nečekaně jeden ze sousedů. Více slámy neměl a koňákovi sousedé zemědělci slámu spálili (za což v horku co bylo chytili pokuty). Ale co, nějaké balíky jsme měli, konečně se mohlo stavět.
 |
| Slamák ve slamáku a částečně položená střecha. |
Slámaření
První balíky šli do střechy. Skládané v řadách, které se hned zakrývaly paropropustnou fólií na ochranu před deštěm. Myšlenka dobrá, bohužel se střecha nestihla včas, a příchod dešťů se dramaticky přiblížil. Ještě jsme nastěhovali balíky do stavby a střechu přikrývali plachtou již za deště. Plachta vydržela na střeše sotva hodinu, než skončila zavěšená na komíně. Za sílícího větru jsme ji v dešti nedokázali dostat na místo, vlastně ani udržet na střeše. Tak jsme ji protáhli dovnitř a zakryli alespon balíky ve stavbě. Víc se nedalo. A do nedokončené střechy přes noc pršelo. Celou noc jsem nespal a poslouchal bušící kapky. Byl jsem na dně.
Ráno se však ukázalo, že déšť byl spíše symbolický, došlo jen k povrchovému namoknutí. Protože ale deště měli pokračovat, a já už nechtěl riskovat, uzavřel jsem provizorně střechu fólií s tím, že střecha se dokončí později.
Do stěn se vkládali balíky z venkovní strany. Namáčely se do hliněné kaše z obou stran a z venku se dělal i zámaz hned. Jak je mým zvykem. Zevnitř zámaz nemohl být proveden, v podstatě celé přízemí vyplňovaly balíky.
Jak stěna rostla, musel jsem si půjčit lešení. V tom mi vyšel vstříc místní stavitel a půjčil mi bezplatně jednu kostku. Slamák už se dostal do místního povědomí jako určitá raritka a každý den se přišel někdo podívat.
Po doslámování stěn a střechy šli poslední balíky do podlahy. Na prkenný zákrov ze spodu (Kde původně byla paropropustná fólie, ale já se jí rozhodl vyřezat pryč ze strachu, že když do podlahy nateče voda, neproteče skrz, ale fólie ji zastaví.) se kladly balíky a hned se uzavíraly prkeným zákrovem zhora.
Do poslední chvíle nebylo jasné, zda mi balíky vystačí. Po celé slámování jsem šetřil balíky, skládal kousky, a nejistě počítal. Ale nakonec mi jich cca dvacet ještě zbylo.
Ještě bych měl něco říct o myších. V slamácích jsem nikdy problém s hlodavci neměl, přesto ze v balících zrno je. Už vím proč. Většinou venku stojí slaměný stoh, kam se nastěhují, proč by lezli do stavby kde je hukot? Problém mají jen domy, kde je stoh slámy mimo stavbu a přiblíží se zima. A pak já, který měl stoh uvnitř domu. Když jsem odnášel poslední balíky, rozběhli se po domě. No, z většiny jsem se jich zbavil, ale nebylo to snadné. Také zkušenost.
Ještě bych měl něco říct o myších. V slamácích jsem nikdy problém s hlodavci neměl, přesto ze v balících zrno je. Už vím proč. Většinou venku stojí slaměný stoh, kam se nastěhují, proč by lezli do stavby kde je hukot? Problém mají jen domy, kde je stoh slámy mimo stavbu a přiblíží se zima. A pak já, který měl stoh uvnitř domu. Když jsem odnášel poslední balíky, rozběhli se po domě. No, z většiny jsem se jich zbavil, ale nebylo to snadné. Také zkušenost.
Cena za materiál: 32.000-
Pracovní náročnost: 580 hodin
Střecha byla další výzvou
Už od jara mi krytina stála na pozemku. Sehnal jsem ji z jedné stodoly, na které ležela pálená taška jen šest let, získávala patinu. Snaha recyklovat použitelný materiál je jedna z cest, kterou jsem od začátku hodlal užít ke snížení nákladů. Chvilka hledání na internetu v dostatečném předstihu a mohl jsem si vybírat. Měl jsem možnost mít tašku i za korunu, ale přeci jen jsem chtěl určitou kvalitu. Mělo jít o použitou, ale stále dobrou krytinu. Stála mne 9 kč na tašku, s převozem deset.
Než přišlo pokrývačské řemeslo, musel jsem se poprat s okapy, plechařinou a přípravou laťování. Komín jsem si nechal oplechovat, okrajový plech a okap jsem zvládl. Jen u laťování jsem udělal chybu a stálo mne to další bezesnou noc v panice jak to zvládnu. Ale nakonec po úpravě latí se střecha ve vrcholícím podzimu s pomocí přátel položila. Domek získal tvar a podobu.
Než přišlo pokrývačské řemeslo, musel jsem se poprat s okapy, plechařinou a přípravou laťování. Komín jsem si nechal oplechovat, okrajový plech a okap jsem zvládl. Jen u laťování jsem udělal chybu a stálo mne to další bezesnou noc v panice jak to zvládnu. Ale nakonec po úpravě latí se střecha ve vrcholícím podzimu s pomocí přátel položila. Domek získal tvar a podobu.
Cena za materiál: 50.000,-
Pracovní náročnost: 200 hodin
Sklo
Okna byla dalším oříškem. Původně jsem chtěl recyklovat a upravovat stará kastlová okna. Přesklít je izolačním dvojsklem. Sehnal jsem je za 6.000,- Ale narazil jsem na odpor své ženy, která požadovala nová okna.
Dům má mít čtrnáct oken, to je dost. Čtyři jsou menší a další zlevnění skrze fixy (neotvíravá) se mi podařilo prosadit jen u dalších čtyřech. Speciální historické by vyšlo na 20.000 kč za kus. To bylo příliš drahé. Další možnost bylo klasické dřevěné euro okno, kus cca 10.000 kč. Ale mnou požadovaná okna se vyrábí i sériově (rozměry 30, 60, 90 a 120cm) a ty se daly odvézt bez čekání z marketu za 5.000 kč za kus. Tak že přes zamítnutí mé superlevné varianty jsem z toho nakonec vybruslil docela dobře.
Fixy jsem koupil skla a vypěnil je přímo do kastle s tím, že finálový rám dodělám na jaře, dekoračně pohledový. Zatím jsem je jen přichytil provizorně latěmi, zima už byla příliš blízko a já jsem stále bez elektřiny. A tím bez dobrého nářadí.
Cena za materiál: 58.000,-
Pracovní náročnost: 90 hodin
Šlo by to levněji?
Nebudu komentovat okna, kde jsem již zmínil nevyzpytatelný vliv mé milované Rusalky. Tam jsem počítal s menší položkou, ale "Kohouti jsou malí páni, jitřenka řídí kokrhání." Přesto mi těch 15 -20 tisíc navíc bude v konečném zúčtování chybět.
Celkové náklady (listopad) 260.000,-
