sobota 21. prosince 2013

Rozmýšlím jen cestu - cíl jednou přijde

Včera jsme poprvé zasvětili svou koupelnu. Poprvé se ohřála voda v bojleru, roztočily kohoutky baterie a sprcha nás oblažila příjemně teplou vodou. Komfort, který neoceníte, dokud si cestu k němu nemusíte projít skrze roky, které se koupete ve světnici či venku v sedací vaně.
A mně, okamžik slavnostního otevření koupelny přivedl k tomuto článečku.

Zbývá dodělat několik detailů, ale užitnost je dokončená.


Krok za krokem

Ať už stavíte dům či jen jedinou místnost, jako já, obsahuje to velký počet úkonů, které není možno najednou přehlédnout. Mysl těká a neumí se ukotvit, zorientovat. Celek se zdá neuchopitelný a tím nezvládnutelný tím více, čím více věci rozumíte, čím jasněji vidíte ten obrovský objem práce.

Mimo plánu, který mi dává spíše představu, kolik kterého materiálu budu potřebovat. A jak vyřeším jednotlivé technické záležitosti (tepelné mosty v izolaci, průchody, spoje, pevnost konstrukce, ...) jsem si zvykl, si každou stavbu rozepsat na jednotlivé úkoly.
Rozdělením získá stavba uchopitelnost. Úkoly rozepisuji do takového detailu, abych si každý z úkolů svedl představit. Jak jej budu asi tak dělat. V této fázi ještě neřeším detaily, jde jen o to, aby se mi zdál úkol zvládnutelný, že jej mohu dotáhnout do finále.

Pohled z boku jsem kreslil jen abych viděl tepelné mosty
a možné problémy. A také abych spočítal materiál.

Pro příklad, u zmiňované koupelnové vestavby šlo o tyto úkoly:

  • Probourat otvor pro odpad
  • Postavit konstrukci příček a podlahy
  • Zateplit kamenný sokl
  • Obložit stěny a zateplit
  • Rozvod elektřiny
  • Izolace podlahy a zákrov
  • Místo pro vanu
  • Zabudování vany a odpadů
  • Dlažba a obložení
  • Přívod vody
Každý z úkolů jsem do detailu rozmýšlel teprve když na něj přišla řada. Dopředu jsem se jimi nezatěžoval. Jen zrovna prováděný krok. Jeho detaily a překážky.

Každý splněný úkol jsem si odškrtl, z čehož jsem měl nejen dobrý pocit zvládnuté práce, ale i utvrzení v jistotě, že to dokážu. Může se to zdát malicherné u člověka, který už postavil nejednu věc, ale pochybnost a melancholie je zrádná. Nepodceňujte ji. Potřebujete drobná vítězství, stejně jako ta celková. I mně se stane, že něco nedokončím, protože ztratím chuť a motivaci. A s tím je třeba se vypořádávat už v průběhu. Jak ztratíte motivaci, je mnohem nesnadnější ji znovu získat.

V průběhu vzniklo v plánek několik změn, díky konzultaci a řešení jiných překážek.
Ale to není důležité, plán dává prvotní představu. Bod, od kterého se dá odrazit.
Výsledek může být lepší. 

ZÁVĚR

Zbývá jen několik detailů. 
Do vestavby jsem dal za materiál do 15.000,- (Například kachličky jsem získal zdarma pro jejich malé množství, ale protože jsem dělal mozaiku, tak mi to nevadilo. Na druhou stranu se mozaika prodražila v hodinách práce.)
Konstrukci jsem dělal co nejjednodušší, je postavena ze střešních latí na hloubku 50mm, což je i tloušťka izolace a je z interiéru obložena dřevodeskou (dělá parobrzdnost) a z venku je difuzka a C kvalita palubek, která má dost chyb, aby nebránily prodyšnosti.
V hodinách mé práce odhadem do 50 hodin. (Mám potřebné nástroje, nebo jsem si je půjčil. Práce šla někdy snadno, někdy jsem vymýšlel a hledal více, než řezal.) A měl bych přičíst i cca 4h přítele elektrikáře, protože do té se nehrabu. Z elektřiny mám respekt.

Ale hlavně jsem se v těch padesáti hodinách naučil několik nových věcí, zvedl si zase o kousek sebevědomí a získal dobrý pocit, který mne provází po každé, když do nové koupelny vstoupím.