Komu pomáhá zákon? A koho omezuje?
Jen málokterý z nás se odváží nedodržet zákon. Není to ani tak hrozba trestu, kolikrát ani nevíme jak je toto porušení trestáno, jako to, že zákon vnímáme jako správnou věc. Něco, co nás chrání před špatností. Něco, co je potřebné a správné! Dodržování zákona nás řadí k těm dobrým.
Ale co když se zákon mýlí? Co když neumožňuje konat dobrou věc? Co když je to zákon versus srdce a zdravý rozum? Pak se představa našeho čistého štítu rozpadá.
Teď vám řeknu, proč není zákon dobrý. Chci aby jste to věděli. Pak pochopíte, že zákon neříká nic o dobru či zlu. Rozhodování srdcem, zdravým rozumem, a vůlí neubližovat, je mnohem přínosnější. Dělejte věci s dobrým úmyslem pro všechny okolo, s láskou, a pak budete lepší než všichni ti, kteří využívají zákon k okrádání a ubližování.
Zákon totiž:
- Nechrání slabé proti mocným - Velké firmy stavební zákon obchází a je jim to trpěno. Stalo se to jejich způsobem. Oni staví bez povolení. A všechno jim prošlo! Žádná ze staveb nebyla zbourána. Stavební zákon omezuje ty co jej dodržují, překáží pouze těm "hodným" a na ně uplatňuje persekuce. Ti, co jej nedodržují, těm zákon nijk v jejich činnosti nepřekáží.
- Prodražuje - Nastavuje určitý luxus, který dům musí splňovat. A tím udržuje všechny, kteří nemají na dodržení tohoto navýšeného luxusu, v jejich závislosti. Brání jim postavit si dům dle svých možností. Co je na tom správného?
- Je zastaralý - Zákon se mění jen pomalu a zcela dle požadavků spotřebního trhu. Jakékoliv nové myšlenky, zvláště pak alternativní či zelené, na kterých se nedá vydělat, se tam jen tak nedostanou. Kdo by to prosazoval? To stojí peníze?
- Je nepřizpůsobivý - Život je různorodý a každý případ je jiný. Co je dobré pro jedno, je jinde špatné. Zákon ale vše paušalizuje. Nehledí na dobré či špatné.
- Dovolání se zákona je drahé - Nikdo se nechce soudit. Je to drahé a nejisté. Právo dovolání se zákona je pouze teoretická. Prakticky je natolik zdlouhavá a drahá, že se většina lidí do toho ani nepustí. Protože ni to, že jste byli v právu, nezaručuje dovolání se spravedlnosti.
- Je spletitý a zneužíván proti lidem - Zákon je nepřehledný. A využíván podvodníky k tomu, aby se pomocí jeho obohatili, využitím neznalosti. Neznalost neomlouvá - ale přitom jeho spletitost znalost neumožňuje. Ani právník nezná přesně literu zákona, ač to studoval po mnoho let a prakticky uplatňoval. Zákon vám nařizuje dodržet pravidla, která nemůžete znát. Což umožňuje podvodníkům využít zákon proti vám, zákonně vás okrást a existenčně zničit. K čemu je takový zákon dobrý? Komu pomáhá?
- Vzniká z lidské hamižnosti - Je vydáván a upraven těmi, kteří jej chtějí zneužívat a vydělávat na něm. Neexistuje jedna pravda a vše lze zdůvodnit. Řeč argumentů a důkazů je schopná překroutit pravdu tak, jak se někomu hodí. Zákony vznikají z politických dohod a ústupků. Je to obchod s vlivem. Ne starost o lidi.
Co požaduje zákon?
Každá stavba určena pro trvalé bydlení, musí splňovat mnohé podmínky a další se stále nabalují. Každý podmínka cenu vždy navýší. Splnění každé podmínky něco stojí. Někdy jde o minimální investice, ale některé požadavky projekt výrazně prodražují.Pro příklad si jich pár uvedeme. Dům pro trvalé bydlení musí:
- Mít splachovací záchod (Přitom splachovací záchod je nejméně ekologická varianta. A výsledný produkt je složitě recyklovatelný. Ale zákon užití zelenějších variant neumožňuje. Je v tomto zastaralý a neekologický. Požadavek vychází z doby, kdy byl splachovací záchod dán jako hygienický standard, který dnes zvládají i jiné a ekologičtější varianty. )
- Nesmí se vstupovat z venku do interiéru. (Musí být vystavěna chodba či předsíň. To jsou metry navíc, které je nesnadné využít. Jsou v rozporu s mnohými moderními architektonickými směry a způsoby bydlení.)
- Musíte se připojit s odpadem na místní čističku, pokud vám přivedou kanalizaci k pozemku. (Zákon nechápe že může být bezodpadové hospodaření - permakulturní. Vlastní čističku vám neodsouhlasí. A i když odsouhlasí, pokud přivedou k vám kanalizaci, musíte ji odstavit a připojit se na městskou čističku.)
- Mezi záchodem a obytnou místností musí být dvoje dveře. (Jde opět o požadavek chodby.)
- V kuchyni musí být požární hlásič. (Dnes už to jsou malé krabičky které se dají přichytit jen na magnet či lepící pásku. Obvyklé je půjčení si tohoto přístroje na kolaudaci, a po té demontáž a vrácení majiteli.)
- Stále se prosazuje energetický štítek pro obytné domy. (Což musí udělat specializovaná firma, kterou platí investor stavby.
- Výška stropu musí být 2.6m, což může být v případě malého domku a místností pocitově podivné. (Větší výška než šířka a délka místnosti.)
Jak se vyhnout požadavkům zákona?
Správná cesta není zákon porušit, ale nalézt způsob jak bude litera zákona naplněna a při tom dosáhnete svého. (Obcházení zákona) A protože, chceme zůstat čestní, je důležité, že to děláte se srdcem.
A teď odpověď, už jsem ji lehce naznačil v předchozím bodě. Veškeré tyto příkazy se vztahují k obytnému domu, který je určen k trvalému bydlení.
Tady si musíme uvědomit, jaký je rozdíl mezi bydlet někde a mezi obytnou stavbou - určenou k trvalému bydlení. Pokud bydlíte pod mostem, nečiní to z něj obytný dům. A naopak, nikdo vám nemůže bránit, aby jste přespali na své zahradě, ve své kůlně, či v garáži. Ani vám nikdo nemůže určit, kolik dní můžete strávit z celého roku ve svém rekreačním objektu s rodinou. Ano, spát můžete i ve skleníku, ve stodole, či se rekreovat na chatě po celé roky.
Cestou je nestavět stavby jako obytné. Označit ji třeba za rekreační. Nedostanete číslo popisné, ale u rekreačního objektu můžete mít stále číslo evidenční. A ač si z hlediska stavebního úřadu nelze přihlásit trvalé bydliště na číslo evidenční, tento úřad se k tomu nevyjadřuje. To záleží na obci, jejíž zájem je ale opačný, mít co nejvíce duší. A tak v tom takový problém většinou nevidí.
Pokud nelze mít trvalé bydliště na objektu, pořád jej můžete mít na místním obecním úřadě. Tam se dostanete tak, že se přihlásíte k trvalému bydlišti v nějakém obytném objektu (na svůj podnájem), a následně po jeho opuštění vás majitel nechá od tama odhlásit s tím, že tam již nebydlíte.
Mimo této nevýhody je tu problém s daněmi, které v případě obytné stavby jsou přeci jen vstřícnější. Což ale zdaleka nevyváží ostatní zvýšené náklady.
A Samozřejmě vám banka nepůjčí (či za horších podmínek) na neobytnou stavbu. Ale celý tento článek je ve svém smyslu zamýšlen tak, aby jste se pokud možno hypotéce úplně vyhnuli.
Není moc možností, jak to obejít. Snad jedinou možností je postavit stavby, které vůbec nepodléhají stavebnímu řízení ani ohlášení. Jedná se zpravidla o kůlny a účelové stavbičky.
Platí zde některá omezení.
A teď odpověď, už jsem ji lehce naznačil v předchozím bodě. Veškeré tyto příkazy se vztahují k obytnému domu, který je určen k trvalému bydlení.
Tady si musíme uvědomit, jaký je rozdíl mezi bydlet někde a mezi obytnou stavbou - určenou k trvalému bydlení. Pokud bydlíte pod mostem, nečiní to z něj obytný dům. A naopak, nikdo vám nemůže bránit, aby jste přespali na své zahradě, ve své kůlně, či v garáži. Ani vám nikdo nemůže určit, kolik dní můžete strávit z celého roku ve svém rekreačním objektu s rodinou. Ano, spát můžete i ve skleníku, ve stodole, či se rekreovat na chatě po celé roky.
Cestou je nestavět stavby jako obytné. Označit ji třeba za rekreační. Nedostanete číslo popisné, ale u rekreačního objektu můžete mít stále číslo evidenční. A ač si z hlediska stavebního úřadu nelze přihlásit trvalé bydliště na číslo evidenční, tento úřad se k tomu nevyjadřuje. To záleží na obci, jejíž zájem je ale opačný, mít co nejvíce duší. A tak v tom takový problém většinou nevidí.
Pokud nelze mít trvalé bydliště na objektu, pořád jej můžete mít na místním obecním úřadě. Tam se dostanete tak, že se přihlásíte k trvalému bydlišti v nějakém obytném objektu (na svůj podnájem), a následně po jeho opuštění vás majitel nechá od tama odhlásit s tím, že tam již nebydlíte.
Mimo této nevýhody je tu problém s daněmi, které v případě obytné stavby jsou přeci jen vstřícnější. Což ale zdaleka nevyváží ostatní zvýšené náklady.
A Samozřejmě vám banka nepůjčí (či za horších podmínek) na neobytnou stavbu. Ale celý tento článek je ve svém smyslu zamýšlen tak, aby jste se pokud možno hypotéce úplně vyhnuli.
Bydlet uprostřed velké zahrady
Sen mnoha lidí o ráji. A zároveň lidská přirozenost. Přesto není dnes na většině zahrad možno postavit stavbu, protože se odděluje stavební pozemek a zahrady. Zákon brání bydlet uprostřed zemědělské půdy.Není moc možností, jak to obejít. Snad jedinou možností je postavit stavby, které vůbec nepodléhají stavebnímu řízení ani ohlášení. Jedná se zpravidla o kůlny a účelové stavbičky.
Platí zde některá omezení.
- Nesmí jít o stavbu určenou k bydlení. Ale o tom už jsem psal minule.
- Musí být do 25m2 což je dost skromné bydlení, ale dá se. (Skleník může mít až 40m2 což je už zajímavější, ale zase jej neobhájíte na patkách, budete muset dělat základ. (Konstrukce Zemělodě je z určitého pohledu také skleník.)
- Je lepší ji přesto nahlásit a dodat nákresy. Přitom účel stavby musí být takový, aby jste obhájili zavedení vody a stavbu komína (vytápění.) Elektřina se dá dovést až dodatečně. Voda a komín u skleníku bývají, u ostatních staveb musí být vhodně zvolen účel. Zázemí pro dělníky, letní kuchyně, ...
