Jak jsem psal již dříve, Permakultura (příroda) nahlíží na vše co prochází pozemkem i domem jako na energie, které je možno využít. Nechat udělat určitou práci, než je necháte proudit dál. Pro práci s energiemi všeobecně platí v permakultuře několik zásad.
- Energii můžete měnit (může dělat nějakou práci), ale ne trvale zastavit. Nechte energie plynout.
- Energie která odchází z pozemku by měla být stejně čistá a kvalitní (nebo lepší) než ta, která k vám přišla.
- Každý zdroj, na kterém je kterýkoliv druh závislý (i člověk), má být zajištěn minimálně ze dvou zdrojů. Závislost na jediném zdroji je existenčně nebezpečná.
Toto téma je značně rozsáhlé, proto jsem jej musel rozdělit do dvou článků. V tom prvním se budeme zabývat energiemi, které nám může zajistit přímo pozemek.
SLUNCE
Využití sluneční energie ve stavebnictví se postupně zlepšuje. Prosklené jižní stěny, které umožní zimnímu slunci vstup do interiéru a ohřívat jej již není ničím novým. Stejně jako přihřívání vody. |
| Využití polohy slunce pro zimní pro ohřev domu. Letní poloha slunce je výš a zastínění brání ohřevu v létě. Dalším prvkem mohou být listnaté stromy před oknem, které dělají v létě příjemný chládek a v zimě nestíní, nemají listí. |
VÍTR
Je nejméně využívanou energií pro dům, které se snažíme spíše zbavit pomocí větrolamů. Malé větrné elektrárny stále nejsou v šíře použitelném stavu.DEŠŤOVÁ VODA
Je energií, která je často odváděná co nejrychleji z pozemku do kanalizace, třeba že představuje vydatný zdroj široce použitelné energie. Průměrná spotřeba vody na člověka a den je nepředstavitelných 90-130 litrů. Z tohoto množství potřebujeme v pitné kvalitě pouze asi 2-6 litrů. Vezmeme-li v úvahu že skoro všude jsou srážky 400mm za rok a střešní plocha na člověka by byla cca 20m2, pak to představuje 21 litrů užitkové vody na člověka a den. Při šetrném užívání může jít o spotřebu po větší části roku. Přitom dešťová voda není tvrdá a třeba na praní je přímo ideální. Vytvořit systém sběru a filtrace užitkové vody je investice, která se může velmi rychle vrátit. Navíc budete mít vodu zajištěnou z více jak jednoho zdroje. A voda je pro nás životně důležitá.Vytvořit v průběhu budování domu oddělené vedení užitkové dešťové vody není tak náročné, kolik si následně ušetříme energie. Pokud navíc uděláte místo pro zásobník v podkroví, či napůl, nemusíte ji čerpat. Na začátku ji totiž nahoře máte, na střeše.
PITNÁ VODA
Pitná voda, paradoxně, představuje cenný a vzácný zdroj. Paradoxně proto, že původně byla skoro všechna sladkovodní voda pitná. Voda má obrovskou schopnost samočištění. To, že nemáme v tocích pitnou vodu je dáno tím, že ji stále zatěžujeme rychleji, než je její čistící schopnost. Pokud vodu ohřejete, není již pitná, mohou se v ní množit mikroorganismy. Proto vám stačí rozvést jen studenou pitnou vodu ve zvláštním kohoutku do kuchyně a případně do umyvadla v koupelně. Pro zástupnost zdrojů je dobré, mít možnost pustit pitnou vodu i do užitkového okruhu. Celý rozvod vody plánujte co nejkratší (koupelna vedle kuchyně), zkrátí se vám i odpady.ODPADNÍ VODA (ŠEDÁ)
"Šedou vodu" produkuje odpad vany, pračky, umyvadel a dřezu. Jde o vodu "znečištěnou" prachem, organickými zbytky a saponáty. Svou kvalitou může odpovídat louži či řece, pokud do ní nepustíte nic chemického. Paradoxně se této vody štítíme jako špatné, ale pro zalévání zahrady budeme klidně chodit do řeky. Pokud neužíváte agresivních saponátů, pak sveďte tuto vodu do dvojkomorového malého septiku, který vám ji předčistí. Navíc vám umožní dohledat věci spadlé do odpadu. Pro klid ji můžete navíc dočistit i jednoduchou kořenovou čističkou, ale to s vodou z řeky neděláte, je to krok navíc. Každopádně máte vydatný ekologický zdroj užitkové vody pro zahradu, jezírka. (Do jezírka může jít přímo přes okrajové rákosové pole, které nahradí čističku.) Navíc, získáte tak z jedné vody dvojí užitek.Problém může být s legislativou, která je jak jinak, opět špatná. Dle ní je cokoliv, co zmizí ve výlevce, odpad. Prostě něco chemicky a biologicky nepřípustného, co se musí opatrně odvést a zlikvidovat. Když si umyjete ruce v konvi na zahradě, odpadem se to nestane, dokud to neprojde výlevkou. A střecha je také kolikrát špinavější a nedělá to z dešťovky odpadní vodu. Možná by pomohlo, nazývat odpadní potrubí v projektu termínem "vedení užitkové vody."
VÝKALY (ČERNÁ VODA)
"Černou vodu" produkuje záchod. Je to voda znečištěná výkaly a močí, což je velmi agresivní směs. Přitom chyba je již na samém počátku, v tělese záchoda. Moč je při naředění 1:10 vynikajícím hnojivem. (V podstatě ji můžete vpustit do šedé vody, pokud čistíte přes rákosové pole, které si ji využije. Při poměru užívání vody v domácnosti se nemusíte ani zabývat ředěním, protože moči bude jistě méně než desetina.) A výkaly sami o sobě jsou také snadno kompostovatelné a promění se tak v kvalitní hnojivo. Řešením je kompostovací záchod. Speciální konstrukce prkýnka zajistí separaci moči a výkalů. Výkaly se následně kompostují. Jde o proces, který je dnes čistý, moderní, bez zápachu a existují i velmi levné ekologické varianty. A ke své činnosti nepotřebují vodu, což představuje další značnou úsporu. Jediný problém představuje zastaralá legislativa, která "potřebuje" do každé obytné stavby "splachovací záchod." Ale více si už najdete sami, stačí zadat do vyhledávače "Kompostovací záchod".
 |
| Separační prkénko odděluje moč a výkaly. |
TEPLO
V našich podmínkách je zajištění tepla v zimní části roku klíčové k přežití. Ale pak je třeba mít i toto zajištěno z více zdrojů! Tím jedním se může stát i nízkoenergetický dům pokud je malý. Protože pak jej mohou přes zimu udržet jeho obyvatelé a vaření.Každý dům by v našich podmínkách měl mít kamna či sporák na dřevo. (Kvalitní kamna dosahují velmi vysoké účinnosti, ale jejich postavení je investice v řádu 100.000,- Pokud potřebujete dostat náklady hodně dolů, pak si toto luxusní (ale kvalitní) zboží budete muset odpustit a spokojit se sporákem na dřevo. Které jsou cenově příznivější, univerzálnější (vaří) a zdroj tepla také zastanou (z vlastní desetileté zkušenosti). Sporák by měl mít kachlovou konstrukci či skleněný průhled, aby byl zdrojem kladných iontů jako kamna. Každopádně půjde o sálavé teplo, které je námi mnohem lépe vnímáno. Pokud se rozhodnete pro kamna, přemýšlejte o alternativě pro ohřev vody či uvaření. Výhoda spalování je v tom, že v případě krize, v nich lze užít i jiné palivo, než dřevo. Při stavbě je dobré přemýšlet o vytápěcích zónách. To znamená místnostech, které můžete v rámci ušetření případně jen temperovat. (Naši předci ložnice nevytápěly. Jen tam večer vpustili trochu tepla dveřmi a bylo.)
Levným a nízkonákladovým je užití lázeňských kamen pro ohřev vody, která se užívá jen nárazově (koupání, mytí, praní). Ohřev je v rámci desítek minut po zatopení.
Samotným tématem je rekuperace. Předem říkám že nejsem jejich zastáncem. Zatěsněním domu až na hranici možností (pasivní) nedochází k výměně vzduchu, tak jí zajišťuje rekuperace. Přitom zvládne ohřívat přicházející vzduch odcházejícím. To je zajímavá myšlenka, ale jde o nákladné řešení problému, který leží jinde - extrémní snahy utěsnit. A bez elektřiny celý systém zkolabuje. Dokonce se může stát pak i nebezpečné použití krbu či kamen, pokud nasávají vzduch z interiéru.
Zase musím dát za příklad přirozený koloběh předků. Vzduch podzemím (kde se předehřál) byl veden za kamna (kde se ohřál), následně přirozenou cirkulací vyhřál místnost a po zemi se vrátil ke kamnům, kde byl nasát dovnitř, a po spálení putoval do komína. Celé toto pohání komínový efekt a vznikající teplo v kamnech. Při správném vyladění se bez užití ohně koloběh zastaví. A dá se využít i v létě pro chlazení místnosti. To vše bez elektřiny.
Další pokračování článku o energiích se týká zdrojů, které si můžeme nechat na pozemek zavést.
